Dvořákova stezka, turistická kaňka Nelahozevsi

“Dvořákova stezka, která podél Vltavy spojuje Kralupy a Nelahozeves, je místem, které se vám jistě vryje do paměti,” rozplývá se v loňské reportáži z Nelahozevsi moderátor pořadu Toulavá kamera Josef Maršál. Záleží ovšem na tom, jaký dojem si ze stezky vlastně návštěvníci odnesou.

Jméno stezky pojmenované po našem slavném rodákovi může evokovat malebnou romantickou procházku nebo projížďku na kole lemovanou z jedné strany řekou Vltavou a z druhé strany zvětralými pískovcovými skalami, železniční tratí a soustavou tunelů, to vše uprostřed krásné přírody.

Stejně tak se nám ale může vybavit všudypřítomný nepořádek a celková zanedbanost tohoto místa. O stezku se totiž nikdo systematicky nestará a je to na ní bohužel dosti poznat.

Odpadky, Endury, graffiti a zničené tabule

Plechovky od piva, plastové lahve, aplikovaný toaletní papír, nedopalky od cigaret, použité kondomy. Po celé délce Dvořákovy stezky se válejí odpadky, a to jak na samotné cestě, tak i na svazích směrem k řece a dole v březích, kde se k odpadkům odhozeným turisty ze svahu přidávají ty, které připluly po řece. Svůj příspěvek přidávají i cestující, kteří odpadky vyhazují přímo z projíždějících vlaků.

Stezku občas někdo uklidí (naposledy byla vyčištěna aspoň od toho nejhoršího při jarní brigádě v Nelahozevsi), za pár týdnů už to ale není poznat. Jedním z důvodů bude patrně skutečnost, že na celé stezce není jediný odpadkový koš. Ve směru od Kralup je poslední koš na začátku zahrádkářské osady pod Jeronýmovým náměstím, další najdeme až po dvou kilometrech u kostela v Nelahozevsi.

Pyšní nemůžeme být ani na pískovcové skály, které dnes připomínají zahlubování řeky před stovkami milionů let. Na několika místech jsou vzácné skály už léta “vyzdobené” graffiti.

Dalším problémem je kvalita samotné cesty. Ta je určena výhradně pro nemotorovou turistiku a je též součástí dvou mezinárodních cest – pěší dálkové trasy z Finska do Itálie a cyklistické stezky EV7 Nordkapp–Malta. Bohužel ale po ní jezdí i vozidla motorová, přestože je sem z obou stran samozřejmě vjezd zakázán. Předloňský exces, kdy se stezku kdosi pokusil projet ukradeným osobním automobilem, se asi hned tak nebude opakovat, není však žádnou výjimkou, když při odpolední procházce s dětmi potkáte na uzoučké cestě skupinku motorkářů na Endurech. Kromě toho, že zde ohrožují chodce i cyklisty, ničí svou jízdou i nepříliš pevné povrchy, takže vydat se po “Dvořákovce” s kočárkem je pak opravdu radost.

Popis tohoto neutěšeného stavu lze uzavřít několika zničenými či zcela chybějícími tabulemi naučné stezky, o jejíž údržbu se stejně jako o stezku samotnou také nikdo nestará. Kdosi dokonce ze stromů odrýpal zelené značky identifikující naučnou stezku.

Letos se opraví povrchy

Že situace vyžaduje nějaké řešení, si uvědomují i samosprávy Kralup a Nelahozevsi. “Stav Dvořákovy stezky není příliš utěšený,” připouští starosta Nelahozevsi Josef Kebrle. “Vnímám to, chodím tam sám běhat.” Ve hře je úvaha, že o stezku se začnou systematicky starat Kralupy nad Vltavou, přičemž Nelahozeves na údržbu každoročně přidá část prostředků. Podle Josefa Kebrleho by mohlo jít o příspěvek v řádu stovek tisíc korun, který by se měl v rozpočtu obce objevit poprvé v roce 2016.

Kralupská radnice se chystá vyhradit první prostředky na opravu stezky už letos. Za více než milion korun by měly být vyrovnány povrchy cesty a některá problematická místa by se měla zajistit proti sesuvům. Podle místostarosty Kralup Libora Lesáka by práce měly začít ještě v průběhu jara.

Koše a případné nové lavičky (nyní jsou pouze tři) by pak mohl zaplatit Dobrovolný svazek obcí Údolí Vltavy, který byl před několika lety založen právě s cílem podpořit obnovu života na dolní Vltavě a jejích březích. Mezi osm členů svazku, založeného v roce 2007, patří i Kralupy a Nelahozeves. Podle jeho předsedkyně, starostky Úholiček Terezie Kořínkové, leží na účtu svazku v tuto chvíli 1,4 milionu korun. Z rozpočtu svazku se v minulých letech financoval například úklid břehů v ohybu řeky u Roztok. “Nelahozeves se ale musí o peníze sama přihlásit,” poukázala Kořínková na fakt, že od posledních komunálních voleb o Nelahozevsi neslyšela. “S bývalou paní starostkou byla výborná spolupráce,” ocenila Kořínková bývalou starostku Petru Urbanovou. Právě za jejího období Nelahozeves do svazku obcí vstoupila. Současný starosta Josef Kebrle přislíbil, že na činnost své předchůdkyně hodlá navázat.

Komu patří tabule?

Komplikovanější situace je s naučnou stezkou. Tu vybudovalo v roce 2009 Naučné středisko ekologické výchovy Kladno-Čabárna za 290 tisíc korun z rozpočtu Středočeského kraje. Už během dalších dvou let ale většina tabulí podlehla vandalismu, z původních deseti zbyly jen dvě. “Poškození byla značná, od rozmlácení částí stojanů, utrhání textových ploch, rozřezání, posprejování až ke kompletnímu odcizení celého stojanu i s patkami,” stěžuje si projektová manažerka Čabárny Dana Belušová.

Ekologické středisko v roce 2012 naučnou stezku kompletně opravilo a zároveň některé tabule přestěhovalo tak, aby byly pod lepším dohledem. Tím bohužel stezka trochu ztratila smysl, protože řada tabulí teď stojí těsně vedle sebe – například poslední tři najdete přímo naproti Marině Vltava. Podle Belušové byl ale tehdy na druhou stranu přislíben zvýšený dozor kralupskou městskou policií i kamerovým systémem. Strážníci ale tabule neuhlídali: v současné době jich opět polovina chybí, z toho dvě zmizely přímo zpod kralupského mostu.

Na další opravu už nemá Čabárna peníze. Letos Belušová podávala na kraj další žádost o finanční příspěvek na opravu stezky, kraj vedený ČSSD ale peníze nedal. Platná koncepce environmentálního vzdělávání pro období 2011–2020 přitom obsahuje závazek, že z krajského rozpočtu budou finančně podporovány alespoň čtyři ekologická střediska, která se budou o vybudované stezky starat. Podle projektové manažerky krajského odboru životního prostředí Anety Hamzové ale kraj nemá na údržbu stezek peníze.

Možným řešením by bylo, kdyby byly naučné tabule převedeny do vlastnictví Kralup, které mají společně s Nelahozevsí větší motivaci udržovat stezku v řádném stavu. Nejprve bude ale nutné vyjasnit, komu vlastně tabule patří teď. Čabárna totiž tvrdí, že vlastníkem je kraj, ten se ale k vlastnictví nehlásí. “Majitelem tabulí je samotné ekologické středisko,” říká Hamzová. Podle ní je jen na Čabárně, zda tabule na město převede či nikoliv.

Budoucností jsou mobilní aplikace

Kateřina Bryndová z kulturní komise Nelahozevsi se hodlá zasadit o to, aby k nápravě došlo co nejrychleji, a má již rozmyšleno, jak by tabule chtěla proti vandalům chránit. Nové cedule by měly být odolnější proti zničení, stezkou by měla pravidelně procházet policejní hlídka. Kromě toho by ráda zvětšila územní i informační rozsah tabulí. “Naučnou stezku chci rozšířit až do Nelahozevsi a doplnit ji o cedule s informacemi o Dvořákovi,” říká Kateřina Bryndová. Že se naučná stezka našemu slavnému rodákovi vůbec nevěnuje, zarazilo i provozovatele odborného průvodce naučnými stezkami Stezky.info, “Navzdory svému názvu naučná stezka neseznamovala s Antonínem Dvořákem, ale měla téměř výhradně přírodovědné zaměření,” uvádí se v “recenzi” stezky z roku 2011, již tehdy z výše popsaných důvodů formulovanou v minulém čase.

Další možností je tabule úplně zrušit a celou naučnou stezku převést do virtuální podoby ve formě aplikace pro “chytré” mobilní telefony. “Z internetu by bylo možné vytvořené podklady nalézt, načíst a případně stáhnout do nějaké mobilní aplikace a dál je využít při vlastní návštěvě lokality. Tím by z trasy zmizela většina stojanů a zůstal například jen jeden informační, na dobře monitorovaném místě,” uvažuje Dana Belušová z ekologického střediska Čabárna.

Touto cestou se vydali i studenti Dvořákova gymnázia, kteří v letošním roce uvedli do provozu aplikaci “Z Kralup za Antonínem Dvořákem”. Ta vede uživatele po turistických zajímavostech Kralup nad Vltavou a Nelahozevsi mimo jiné právě po Dvořákově stezce, kde má dvě “virtuální” zastavení. Rozsah původní přírodovědné stezky ale tato aplikace zatím ani zdaleka nepokrývá.

(mm)