Obec uvolnila pracovní verzi návrhu územního plánu

Oficiální návrh nového územního plánu Nelahozevsi má být podle posledních informací k dispozici nejdříve v červnu. Starosta Nelahozevsi Josef Kebrle ale portálu Nela.cz na jeho žádost poskytl pracovní verzi hlavního výkresu.

Jedná se o drobně aktualizovanou verzi výkresu, který byl po částech promítán na nedávné besedě projektantů ze sdružení DGGG s občany a vlastníky pozemků. V elektronické podobě ale dosud výkres uvolněn nebyl.

Další výstavba se má omezit, části území propojit

Výkres potvrzuje to, co samospráva Nelahozevsi opakovaně avizovala již dříve. Prostor pro další rodinnou výstavbu má být v novém územním plánu výrazně omezen, což se týká zejména lokality severně od Lešan. Rozsáhlé území, které je podle současného územního plánu určeno pro obytnou zástavbu, se má změnit na “smíšené nezastavěné”, což obecně zahrnuje zemědělské, vodní a lesní plochy. Totéž platí pro lokalitu U Rasovny (podél ulice Na Samotě u Lesa). Lokalita V Cihelnách, východně od současné developerské zástavby Zámecké údolí, má být vyhrazena pro přírodní rekreaci.

V Lešanech pracovní návrh připouští výstavbu pouze několika domů v severozápadním lemu obce, a dále dokončení Zámeckého údolí. Další domy už by naopak neměly vyrůst v ulici Na Paloučku. Stejně tak ulice Školní, V Závětině a V Loučkách by se již neměly dále protahovat směrem na západ. Směrem do Lešan by ale měly vzniknout nové cesty – jedna by měla propojit Kralupskou ulici s ulicí V Cihelnách, druhá pak ulici V Loučkách s ulicí U Dvora v Lešanech. V samotných Lešanech se počítá též s propojením ulic Pod Hájem a V Úvoze.

V centru obce návrh předpokládá přeložení současné průjezdní komunikace. Dosud jen mírně zaoblená silnice by měla být vedena pod zámkem a ohýbat se v pravém úhlu směrem k hasičárně. To by mělo celkově zpomalit dopravu v centru obce. Současně návrh vymezuje pro výstavbu úzký pás mezi obecním úřadem a parkem Antonína Dvořáka.

Návrh územního plánu protahuje současnou Dvořákovu stezku směrem na sever podél Vltavy až ke starému přístavu Ro-Ro v Zagarolské ulici.

Na severu se může dál stavět, skládka už se zvětšovat nemá

Zatímco v jižní části Nelahozevsi se má výstavba utlumit, v severní je to naopak. Jako zastavitelné jsou ponechány téměř všechny parcely v Zagarolské ulici a také v ulici Pod Strání. Výjimku tvoří tři proluky v ulici Pod Strání, kde má být výstavba vyloučena. Na dvě z nich by měl navazovat podchod, který propojí ulici Pod Strání s ulicemi na druhé straně – U PTZ (za volnočasovým centrem) a Moravská. Zde pak návrh počítá se vzájemným propojením všech ulic cestou podél trati – od ulice U PTZ až k ulici Na Hřišti (na druhé straně trati od hřiště PTZ). Dalším novým podchodem by se lidé měli dostat z ulice U Podjezdu k nádražní budově.

Rozvojovou lokalitou se má stát plocha východně od nádraží. Je zde navrženo několik nových ulic, veřejné prostranství, prostory pro drobnější podnikatelské provozy a nová okružní křižovatka.

Současné slepé ulice Vltavská a Příčná by měly být protaženy směrem k trati, kde by se měly příčně spojit s Nádražní ulicí.

Skládka Uhy by se podle návrhu už dále rozšiřovat neměla. Severně od skládky výkres připouští tzv. “smíšené výrobní plochy”, projektant Lukáš Grasse ze sdružení DGGG ale ujišťuje, že skládka do této kategorie nespadá. Návrh naopak předpokládá zalesnění části prostoru východně od skládky, což byla jedna z podmínek kralupského stavebního úřadu při povolování skládky.

Nové požadavky vyvolávají zpoždění

Starosta upozorňuje, že jde skutečně jen o pracovní verzi, která se ještě může a pravděpodobně i bude měnit. Zatím také nebyla uvolněna textová část územního plánu, která má podrobně popsat limity jednotlivých ploch. V textové části by měla být například uvedena maximální výška domů, procentní zastavěnost obytných ploch a další podrobnosti a souvislosti.

V tuto chvíli měl být podle původního harmonogramu k dispozici už oficiální návrh územního plánu, určený k připomínkování ze strany dotčených vlastníků pozemků. Zdržení ale způsobil požadavek krajského úřadu, aby obec nechala zhotovit posudek vlivu územního plánu na životní prostředí. Podle Josefa Kebrleho musí být tento posudek vytvářen ve vegetačním období, protože jeho součástí jsou i přímé průzkumy flóry v dotčené oblasti.

Nově se také ukázalo, že vodohospodář za DGGG se nedokáže shodnout s vodohospodářem obce Martinem Jakoubkem na trasování zbytku nedokončené dešťové kanalizace ulice V Loučkách, a dokud nedospějí k dohodě, nemohou projektanti trasu do územního plánu zakreslit. K nalezení shody odborníků by měl přispět generel odvodu dešťových vod, který popíše odtokové poměry v obci. Nedokončená kanalizace V Loučkách by totiž měla v budoucnu pojímat dešťovou vodu z celých Lešan, a strouhou v Kralupské ulici ji odvádět do nedávno zrekonstruované hradební štoly. A právě propojení ulic V Loučkách a Kralupské zatím ještě není hotovo. “Potřebujeme vědět, kolik tam poteče vody, a podle toho navrhnout trasování,” říká Josef Kebrle.

Proč se generel začíná vyrábět teprve teď, když územní plán se připravuje od roku 2013, starosta zdůvodňuje tím, že oba vodohospodáři se sešli teprve nedávno a na názorový rozpor se tak přišlo až nyní.

Tvorba generelu bude stát podle odhadů vedení obce 200 až 300 tisíc korun a zabere dva až tři měsíce. V současné době obec připravuje zadání a vybírá dodavatele. Teprve poté bude možné dokončit samotný návrh územního plánu a zveřejnit jej k připomínkování ze strany veřejnosti a úřadů. Podle odhadu starosty by to mohlo být někdy v polovině roku.

Stoletou vodu ustojíme, pětisetletá už by byl problém

V mezičase chce Josef Kebrle ještě nechat Povodí Vltavy zrevidovat aktuální hranice záplavového území pro stoletou vodu, tzv. Q100, protože uvnitř takto vymezeného území se podle vodního zákona nesmí stavět. Záplavové území pro tuto část Vltavy bylo oficiálně vymezeno naposledy v roce 2004. “Chci to mít černé na bílém, než povolím rozvojovou oblast v lokalitě u nádraží,” říká starosta a poukazuje na četná protipovodňová opatření, která byla na Vltavě vybudována v posledních deseti letech. Tyto projekty, z nichž nejvýznamnější je bezpochyby protipovodňová ochrana Prahy, mohou způsobit, že místo původních oblastí rozlivu si řeka najde nové.

Aktualizace záplavového území Vltavy se v současné době připravuje. Základním podkladem mají být tzv. mapy povodňového ohrožení, které vznikly v roce 2013 na základě tzv. povodňové směrnice Evropské unie. Podle těchto relativně nových podkladů by lokalita Nádražní neměla být stoletou vodou dotčena. Pokud by se ale opakovala povodeň v rozsahu z roku 2002, kdy Vltavou protékala pětisetletá voda, tato lokalita už by byla z větší části zaplavena a pod vodou by se ocitla i větší část areálu PTZ a dokonce i část ulice Pod Strání včetně hřiště TJ Dynamo Nelahozeves. V roce 2002 Nelahozeves od zaplavení zachránila narychlo postavená protipovodňová hráz.

(mm)