Věřil jsem, že můžu dát dohromady rozhádané strany, říká zastupitel Jiří Kratochvíl

V říjnových komunálních volbách získal Jiří Kratochvíl třetí největší počet hlasů ze všech 45 kandidátů, a to přesto, že se do volební kampaně téměř nezapojil. Stačilo mu heslo “za kvalitní a smysluplnou výstavbu v obci” na plakátě Dvořákovy Nelahozevsi. Mnohem významnější roli ale bezpochyby sehrály jeho dlouholeté zásluhy o fotbalový oddíl TJ Dynamo Nelahozeves či jeho podnikatelské aktivity, které jsou na různých stavbách vidět i v naší obci.

Co jste si říkal, když jste viděl poprvé výsledky komunálních voleb?

Já se moc nevyznám v těch vztazích. Nemyslel jsem si, že se stalo něco špatného nebo nepředvídatelného. Asi jsem myslel, že to bude jinak. Ale z reakcí bývalé paní starostky, která z toho byla zdrcená, jsem začal tušit, že nějaký problém nastane. A nastal. Bylo mi smutno z předvolebního boje, kdy se vytahovala všechna špína, která se podle mě nemusela vytahovat. Kolikrát to odnesl i někdo, kdo v tom byl nevinně. Teď myslím třeba bývalou paní starostku, která to odnesla třeba za kanalizace. Dokonce i za skládku se o ni bývalý starosta Jarda Otásek otřel.

Kanalizacemi myslíte kauzu Pohl?

Ano, Pohla, samozřejmě, protože to je darebárna prvního stupně, kdy nedokončené věci jsou zaplacené a převzaté. Já jsem i viděl, jak je to převzaté, že to přebíral starý pán, kterému bylo 70 let, ten do toho nemohl vlézt. Kanalizace v Lešanech je o metr a půl vyšší. Voda s kanalizací se dávaly do jednoho výkopu. Platily se věci, které nebyly provedené. Stačí se podívat na Vltavskou, kdy se to propadá, a tak dále.

Takže kdybyste měl možnost rozhodovat, tak byste se smírem nesouhlasil. (Zastupitelstvo těsně před volbami přistoupilo na smír s Pohlem – pozn. red.)

Ne, já jsem i paní starostce navrhoval, ať se vyvolá řízení o skrytých vadách, ať se provedou zkoušky hutnění a dalších věcí. Protože to všechno bylo napadnutelné. Jestliže pan Pohl vymáhal peníze, tak to nemůže být promlčené. Faktury vystavil dva měsíce předtím. Byla to prostě rošťárna, která byla v předvolebním boji trošku zneužita proti bývalé starostce, která v tom byla nevinně.

Zrovna tak se mi nelíbilo, když jí byly vyčísleny ztráty 32 milionů za skládku, že ona váhala. Já si myslím, že tady jsou lidi, kteří dnes rozdělují peníze ze skládky, a přitom byli proti ní. A třeba i kvůli nim se skládka zdržela o dva roky. Byl jsem z toho trošku zklamaný, ale když byla první schůze nově zvolených zastupitelů, tak jsem nabídnul, že chci pro tu obec něco dělat, abychom se nehádali, protože si myslím, že toho hádání už bylo dost. Byl jsem plný optimismu, ale po těch třech měsících nevím, jestli to bude dobré. Mám strach z některých věcí, i z toho, jestli se nebude dále měnit složení zastupitelstva.

Co se podle vás stalo, že lidi, kteří před čtyřmi lety kandidovali spolu – Jaroslav Otásek, Petra Urbanová, Radek Modes – se rozhádají na život a na smrt a pomalu si nejsou ochotni podat ruku? Se všemi se dobře znáte.

Já nevím. V roce 2010 jsem kandidoval díky Jardovi Otáskovi, který tam vzal mě, Jardu Krále, Jardu Fridricha, lidi známé ze sportu. Takže svým způsobem jsme naháněli hlasy. Já jsem neměl ambice být v politice. A loni jsem paní Urbanové přislíbil, že s ní do toho půjdu znovu a kromě Standy Kuchty jsem tam zůstal jediný z těch, kteří kandidovali před čtyřmi lety. Takže jsem nezměnil kabát a šel jsem s ní. Bez chyby to tady nebylo, mohly se některé věci řešit líp, s větším citem. Někdy se šlo do všeho příliš ostře. Proto jsem teď kandidoval. Chtěl jsem, aby se lidi dohodli a ne se hádali tak, že si nakonec ani nepodají ruku, že na sebe podávají trestní oznámení.

Chtěl jste tomu dodat umírněnější tón?

Myslel jsem, že takové schopnosti mám, ale už o tom pochybuji.

Když jste spočítali po volbách hlasy, nezvažoval jste, že byste přijal kandidaturu na starostu vy sám? Jste možná více konsensuální osoba oproti Petře Urbanové. V obci jste populární, to je vidět i z vašeho osobního volebního výsledku.

Za prvé mi to nikdo nenabídnul a za druhé bych to ani nepřijal. Mám dost starostí s firmou. Brzo půjdu do důchodu a chtěl bych si to stáří užít a ne se tady zlobit na obci.

Zmínil jste se, že nejste úplně nadšený z poměrů v posledních třech měsících. Chápu, že možná nejste nadšený z toho, kdo tu obec teď vede. Co vám vadí konkrétně?

Naopak, jsem překvapen, jak si nový pan starosta vede. Dřív jsem nevěděl, jak je složité řídit obec, jak je to svázané zákony. Nejsem zklamaný osobou, která obec řídí. Někdy mi jen přijde, že je tam osobní odpovědnost dost rozmělněná. Zastupitelé, rozhodněte. Někdy by to mělo být rozhodnutí starosty.

S čím jste šel do voleb vy sám? Čemu jste se chtěl v zastupitelstvu věnovat?

Věřil jsem, že bych mohl mít tu schopnost dát dohromady rozhádané strany. Také spousta lidí mi říkala: stará Nelahozeves potřebuje člověka, který by se uměl ozvat. Paní Dittrichová je hodná, ale není z těch, kteří by proti něčemu vystoupili mimo zájezdů a podobných věcí. Chtěl jsem pomoci Hleďsebům, Nelahozevsi a Podhořanům. Myslím si, že s každým vyjdu. Také mi přišlo hloupé, že když jsem jednou byl ve Dvořákově devítce, tak teď, když jsem byl oslovený, říkat, že nemám zájem.

Na posledním zasedání zastupitelstva se hovořilo o Anglickém Resortu. Dal jste tam jasně najevo, co si o té výstavbě myslíte. Jak se vůbec může stát, že něco takového na vsi vznikne?

Nikdy jsem v těch domech nebyl, viděl jsem jen v televizi pořad „Jak se staví dům“. Přišli za mnou ale tři lidi z Lešan, že tam nemůžou bydlet, protože nikdo neodstranil vady. Teče jim zespoda do baráku, je to nekvalitní práce a nikdo to neodstraňuje. Firmy, které to stavěly, se rozpadly. Nevím, jestli developer staví dál. Lidi ale tvrdí, že se k vadám nikdo nehlásí. Proto jsem i řekl, že je mi líto těch lidí, co tam bydlí.

Je tohle na developerském trhu standard, nebo spíš ten developer kazí jméno oboru?

Jsou firmy, které to mají vychytané a ty nemají o zákazníky nouzi. Jsou zavedené, mají svoji kvalitu a dodržují odstraňování chyb. Myslím, že by si lidi měli rozmyslet, od koho koupí barák. Já myslím, že Anglický Resort vznikl proto, že někdo našel šikovné pozemky, které byly velice levné, a hlavně našli pochopení u obce. Obec jim vyšla vstříc ve spoustě věcí: uděláme kanalizaci, sem můžete zadarmo odvážet zeminu. Byly tam závazky, co všechno tam může developer v budoucnu udělat. Dokonce tam bylo i nějaké penále pro obec. Zkrátka šikovný developer našel povolné nebo hloupé – teď nevím – lidi, kteří mu na to skočili. Takhle vznikl Anglický Resort.

Předpokládám, že sledujete přípravu nového územního plánu. Jak se díváte na záměr výrazně omezit další výstavbu v obci?

Otázkou je, jestli jsme vůbec připraveni se rozvíjet. Jsou tu lidi, kteří mají stavební parcely a brzo to stavební parcely nebudou. Ale nedivím se obci, že se brání. Buď vzniknou škody obci, nebo těm lidem. Hrozí riziko, že lidé budou škody vymáhat po obci. Měli bychom přemýšlet, kdo to riziko ponese. To bude spousta peněz. Ale obec opravdu není připravená na obrovskou výstavbu. Za normálních okolností se nejprve udělají sítě a pak se teprve staví. Tady se namalovaly všude baráky a nikdo neplánoval sítě. Dodnes neexistuje čistička, dodnes se neví, jestli to můžeme pod řekou protáhnout na Kralupy. To pořád jenom plánujeme. Nemáme školy. Teď třeba i Bašť je udušená, protože nemá občanskou vybavenost pro tolik lidí. Bude stačit elektrika? Komunikace? To bychom tu museli mít čtyři skládky.

Jste majitelem stavební firmy MAKRA. V posledních letech jste dělal několik zakázek pro obec Nelahozeves, rekonstruoval jste školku, volnočasové centrum, toalety v kulturním domě…

Děláme i drobné rekonstrukce v základní škole.

Asi víte, kam mířím. Když jste kandidoval do zastupitelstva, určitě jste přemýšlel, jak to bude, pokud budete zvolen a chtěl byste dál dělat zakázky pro obec Nelahozeves. První problém vzniknul už krátce po volbách – byla vyhlášena soutěž na zateplení budovy mateřské školy a vy jste se ocitnul v situaci, kdy jste byl zároveň jedním ze soutěžících a zároveň jste členem kontrolního výboru, který má na tu soutěž za obec dohlížet. Necítíte střet zájmů?

V podstatě takhle vzniklo dnešní setkání. Chtěl jsem vysvětlit některé věci, protože jste napsal článek, který se mě trochu dotknul. (O projektu zateplení budovy MŠ Zagarolská jsme psali zde – pozn. red.) Mě střet zájmů nikdy nenapadnul. Asi to není úplně standardní postup, ale když něco dělám, tak to dělám tak, ať to všichni vědí a nenastrkuju za sebe nějakého strejdu, který se nejmenuje Kratochvíl. Kdyby na tom měla obec prodělat, přišlo by mi to neférové a styděl bych se. Nota bene i sám pan starosta uznal, že ve výběrovém řízení byly chyby, možná by se vracela dotace.

Stavět v obci se bude určitě i v následujících čtyřech letech. Nemáte strach, že se v té situaci budete ocitat i nadále a že se bude otázka střetu zájmů řešit stále dokola?

Jsou tři možnosti. První možností je, že odstoupím ze zastupitelstva, abych nebyl ve střetu zájmů, a budu soutěžit o zakázky. Nevím, jestli se to vyplatí, jestli bude těch zakázek tolik. Druhá možnost by byla, že už nebudu soutěžit, protože budu v zastupitelstvu, abych tady někoho neurazil, nebo aby tu nebyl střet zájmů. No a třetí možnost je, že půjdu do důchodu a budu zastupitel a bude tu někdo, komu firmu prodám nebo přenechám a ten potom bude soutěžit. Budu používat to, co většina. Budu vzadu.

Na zasedání zastupitelstva jste taky naznačil, že vítězná nabídka je pravděpodobně pod náklady. Teď proběhla nová soutěž o tentýž předmět plnění a ceny jsou ještě nižší než minule. Je reálné za ty peníze, za které to nabídl nejlevnější uchazeč, tu stavbu kvalitně provést?

Jelikož jsem už absolvoval tři zasedání a několik pracovních porad vedení, začínám nabývat zkušenosti, že není možné někomu říkat, že je levný, když to za to chce udělat. Takže ani já to nebudu zpochybňovat, protože by to zase vypadalo, že závidím. Ale po pravdě řečeno, není možné, aby všechno, co je tam napsané, bylo provedeno za ty peníze a aby to bylo provedeno v požadované kvalitě. Když bylo v zadávací dokumentaci napsáno, že se nemá měnit materiál, že se nemá měnit rozsah prací. Já si myslím, že to možné není. Byl najatý úplně nezávislý stavební dozor, který to odhadl na 2,6 milionu a má svým způsobem strach tu zakázku dozorovat. Ať to někdo bere jako střet zájmů, ale trošku i z uražené ješitnosti se na tu stavbu budu dívat pořádně.

Je možné, že jde někdo pod náklady proto, aby nemusel propouštět? Anebo je to spíš tak, že se firma spoléhá na to, že to nažene na nějakých vícepracích? Nebo že použije horší materiál?

Je to horším materiálem, to je asi jasné. Já si myslím, že neprovedou všechny práce, které tam mají být provedeny. Některé věci tam byly opravdu zbytečné. Já jsem kvůli tomu byl taky schopen snížit cenu oproti původní. Rozmyslel jsem si, kde se dá ušetřit, co se dá v uvozovkách „ošidit“, aby neutrpěla kvalita. Je tam například napsáno, že lepenka se má vyvážet tam, kam se vyvážet má. Jsem zvědav, jestli ta lepenka nebude vyvezená tady někde v rokli. Protože odvézt to do Úholiček stojí deset tisíc. Asi by bylo potřeba je hlídat.

Vícepráce jsou taky problém, státní zakázky jsou neštěstí. Stát legislativou vyloženě podporuje, aby se to podsekávalo a pak se mohlo vícepracemi vydělávat. Záleží, jak se kdo s kým bude znát, co komu z toho zbyde.

Jste prezidentem fotbalového klubu Dynamo Nelahozeves. Jak hodnotíte výkony vašeho mužstva?

Je to starost. Fotbal na vesnici patří, tak to tady držíme. Ale většina hráčů bohužel není z Nelahozevsi. Dospělí jsou sesbíraní, například z Makry. Je to můj koníček. Je to udělané v podstatě uměle, aby tady byl fotbal. Je pravda, že Pekárek je z Uhů a má k obci vztah. Byl tu ale i Ukrajinec z první ligy v Oděse. PTZ má místní lidi, je jich tam víc než u nás. Ale taky tam mají lidi z Kralup, jsou tam taky čtyři lidi od nás z Dynama. Tam nemusí chodit pravidelně trénovat a chodí rovnou hrát okresní přebor. My jsme hráli krajský přebor, to se bez trénování nedá.

Zaplať pánbůh je tu ale mládež. Začátky byly těžké, dnes je to radost, když je na hřišti padesát dětí. To je snad jediná výhoda toho, že existuje v Lešanech Anglický Resort, že sem chodí jejich děti. Máme minipřípravku, mladší přípravku, starší přípravku, mladší žáky, teď chceme mít starší žáky.

Občas padají úvahy, jestli si může Nelahozeves s 1800 obyvateli dovolit dva fotbalové kluby. Je to do určité míry unikát, živit na tak malé obci dvě hřiště a bojovat mezi sebou o hráče.

Lidi, kteří se okolo toho točí, vám řeknou, že kdyby to nebylo možné, tak by svého času neměly jak Dynamo, tak PTZ dospělé A i B mužstvo, dorost žáky, teď ty dětičky. Naštěstí je to takové střídavé. Teď má Petyna starší žáky, my máme malinkaté děti. Petyna má dorost, my ho nemáme. A ty děti i přeskakují, aspoň pár, že určitou věkovou kategorii hrají v jednom oddíle a další potom ve druhém. Kdyby to nebylo životaschopné, tak by to neexistovalo taková léta a hlavně – každý oddíl má své patrioty. Taky jsem měl svého času takové myšlenky, že stará hřiště zrušíme a uděláme jedno uprostřed. Ale to prostě nejde, protože ti činovníci by to přestali dělat. Je tam velká rivalita, určití lidé by to nesnesli. Ale mně nedělá problém jít na PTZ, dal jsem jim i nějaký sponzoring, přijde ples, tak jim dám. Spoustě lidí naopak nedělá problémy přijít na Dynamo.

Sportovci si taky často stěžují na nedostatek peněz.

Je to finančně náročný koníček. U nás je to složitější o to, že živíme tělocvičnu, kdy pingpongáři musejí mít nějakou minimální teplotu, když mají hrát. Tělocvična byla dříve skoro bez stropu, bez střechy. Co se protopilo, to letělo do vzduchu. Takže veškeré dotace padnou na energie a ještě nám to nestačí. Sekání trávy a údržbu hřiště zajišťujeme sami. Je to i tak dost finančně náročné a záleží na tom, kolik starých bláznů to kde baví. A samozřejmě i na tom, zda seženou nějakého sponzora.

Rozhovor připravili Miloš Mojžiš a Marta Mojžišová