Podtrženo sečteno, vodní slalomáři zazimovali

O uplynulém víkendu uzavřeli (doslova) vodní slalomáři vorovou propust pod miřejovickým mostem a udělali tak definitivní tečku za letošní veleúspěšnou, v některých ohledech by se dalo dokonce tvrdit mistrovskou sezónou.

Hned na úvod sezóny přivezli Anna Koblencová a Pavel Šupolík z juniorského mistrovství světa v australském Penrithu dohromady tři zlaté a jednu bronzovou medaili. A úspěchy sbírali i v jejím zbytku.

Z dalšího mezinárodního závodu, juniorského mistrovství Evropy, přivezla Anna Koblencová bronzovou medaili. V domácích závodech se pak v kategorii kanoe i kajak umisťovala pravidelně v první desítce nejlepších závodnic a ve své věkové kategorii byla takřka pokaždé na stupních vítězů (z 36 absolvovaných závodů byla pouze 5x horší než třetí). Tyto výkony jí pak v elitním seriálu závodů českého poháru (ČP) vynesly celkově na 5. místo (2. DS – dorostenka starší) v kategorii kanoe a 11. místo (3. DS) v kajaku. Z dalších úspěchů jmenujme 3. místo (kajak i kanoe) na mistrovství ČR do 23 let a 2. (kanoe), respektive 3. místo (kajak) na juniorském mistrovství ČR. Sezónu pak ukončila osmým místem v kajaku a třetím místem v kanoi na mezinárodních závodech olympijských nadějí ve slovenském Čuňovu.

Pavel Šupolík rovněž startoval v českém poháru (v kategorii kajak). Ze zdravotních důvodů však musel vynechat dva z osmi závodů a v celkovém součtu skončil na 28. místě (3. DS). Za pozornost pak stojí, že z 18 absolvovaných závodů nedosáhl ve své kategorii na medaili pouze ve dvou. Na mistrovství ČR juniorů bral Pavel v kategorii dorostenců starších kov nejcennější a i díky tomu se stal absolutním vítězem českého poháru juniorů. Stejnou dominanci pak předvedl v sérii NKZ – národních kvalifikačních závodů (po českém poháru druhý nejprestižnější seriál závodů).

Pavlovy výsledky však nebyly jediným důvodem k oslavám u Šupolíků. Pavlův bratr Luboš Šupolík je také účastníkem ČP, a to v kategorii debl kanoe. S parťákem Patrikem Šebou však, díky zranění a studijním povinnostem, nakonec absolvovali pouze tři závody ČP. V nich se v absolutním pořadí pohybovali okolo patnáctého místa. Ve své věkové kategorii U23 (do 23 let) pak obsadili shodně 3x čtvrté místo. Chuť si spravili v seriálu závodů NKZ, kde se v absolutním pořadí umístili na vynikajícím třetím místě a zajistili si tak účast v českém poháru i na příští rok.

Výbornou, i když trošku bramborovatou sezónu měl Honzík Bárta. V závodech českého poháru žáků se umísťoval vždy na předních pozicích a v celkovém součtu obsadil čtvrté místo. A těsně pod stupni vítězů skončil i na mistrovství ČR žáků… To, že již patří mezi zkušené borce, ale prokázal při závodech na Trnávce. Tamní trať je nejtěžší umělou slalomovou tratí v ČR a je řazena mezi deset nejtěžších na světě. Honzík se však ničeho nezalekl a oba závody dokončil (což na Trnávce není samozřejmostí) na třetím, resp. pátem místě mezi žáky. Nejen výše uvedené výsledky pak stály za tím, že byl Honza v samém závěru sezóny nominován na již zmiňovaný mezinárodní závod olympijských nadějí v Čuňovu. Tam v konkurenci borců z řady evropských zemí s mnohem většími zkušenostmi z mezinárodních závodů skončil na celkovém 20. místě.

Velký pokrok pak v letošním roce předvedli nejmladší nelahozevští borci. Vojta a Jáchym Hrňákovi absolvovali své první závody a na tratích v Táboře, Strakonicích i Kadani si počínali velmi slušně. Nejviditelnější pokrok je pak u nich patrný při tréninku, když už, s jistou dávkou opatrnosti, jsou schopni sjet celý slalomový kanál ve Veltrusech. Jejich bratr Šimon Hrňák se sice ještě do celého kanálu nepouští, ale evidentně by rád své bratry velmi rychle dohnal a podle trenéra je i on velmi šikovný.

Všechny výše zmiňované nyní čeká zimní příprava složená z občasného tréninku na vodě, dřiny v bazénu a tělocvičně a víkendového posilování s pískem a cementem při opravách slalomové trati. Snad i tato příprava pomůže Andule a Pavlovi příští rok v dubnu na mistrovství světa juniorů v Brazílii k tomu, aby do Nelahozevsi přivezli zase nějakou tu medaili.