Co kraj, to názor. Na jižní Moravě rozdělují poplatky za skládkování jinak

Středočeský krajský úřad si myslí, že celý areál Skládky Uhy, budovaný již od roku 1994, je třeba považovat za jedinou skládku a podle toho rozdělit poplatek mezi Uhy a Nelahozeves. Existuje už ale verdikt krajského úřadu, který to vidí úplně jinak. Problém je jen v tom, že jde o Krajský úřad Jihomoravského kraje a týká se jiné skládky.

V katastru jihomoravské obce Bratčice se nachází stejnojmenná skládka. Má čtyři etapy. Tři z nich jsou na území Bratčic, z toho dvě jsou již zrekultivované a třetí se v současné době uzavírá. Všechny tvoří jedno souvislé těleso. Celý poplatek z těchto tří etap dostávaly v minulých letech Bratčice. V roce 2013 byla vyprojektována IV. etapa. Ta se už nachází z větší části na území sousedních Mělčan. Jedná se o samostatné těleso, ale všechny čtyři etapy tvoří jeden areál a mají jedno integrované povolení.

Právě na bratčickou skládku narazil místostarosta Nelahozevsi Josef Kukla, když se snažil najít obec, která už v minulosti řešila podobný problém jako my. Příklad, který by se Skládce Uhy podobal více, by asi těžko hledal – stačí si místo Bratčic dosadit Uhy a místo Mělčan Nelahozeves. Jediný rozdíl je v tom, že IV. etapa Skládky Uhy se na rozdíl od Mělčan nachází v Nelahozevsi celá.

O rozdělení poplatku mezi Bratčice a Mělčany rozhodl v loňském roce Krajský úřad Jihomoravského kraje. A jasně řekl, že o poměru rozhoduje pouze plocha nového tělesa. „Stanovené rozdělení poplatku za uložení odpadů na skládku, jež bude provozovatel skládky odvádět obcím Bratčice a Mělčany, na jejichž katastru se bude skládka nacházet, vychází z poměru ploch, jež bude těleso skládky v katastrech těchto obcí zaujímat. S takovým rozdělením poplatků za uložení odpadů tyto obce souhlasí,“ uvádí se v rozhodnutí krajského úřadu.

Vlastimil Šunka z odboru životního prostředí, který byl u všech tehdy probíhajících jednání, si za rozhodnutím stojí. Podle jeho přesvědčení je třeba při výkladu sledovat přirozený smysl zákona. “Jestliže je to samostatné těleso, tak se počítá jen toto těleso,” zdůrazňuje Šunka. Jakýkoliv jiný přístup by byl podle jeho názoru značně nespravedlivý vůči obci, na jejímž území se skládka nově ocitla, protože z předchozích fází skládkování neměla nic a teď by se o poplatek měla ještě dělit s obcí, která předtím dostávala poplatek celý. “Pokud bychom pak chtěli být zpětně spravedliví, tak by Bratčice měly vracet část dřívějšího poplatku Mělčanům, což je nesmysl.”

Zároveň se podivuje nad názorem, že by se do rozhodné plochy měly započítávat i okolní stavby. “V zákoně je napsáno skládka, nikoliv areál. Těleso je to místo, které nebude použitelné,” konstatuje zástupce jihomoravského krajského úřadu s tím, že jakýkoliv jiný výklad by vedl k absurdnostem. “To by někdo mohl říct, že chce taky započítávat třeba monitorovací vrty na úplně jiném katastru.” Šunka dle svých slov rozhodnutí svého úřadu tehdy konzultoval i s Ministerstvem životního prostředí.

Právník ministerstva Štěpán Jakl uznává, že jihomoravský krajský úřad zvolil nejlogičtější možné řešení, to ale podle něj ještě neznamená, že je správné. “My budeme muset dospět k tomu, co z toho zákona doopravdy vyplývá,” říká Jakl. Ten již má na stole výzvu právního zástupce firmy .A.S.A., aby se vyjádřil k rozporům stanovisek ministerstva a středočeského krajského úřadu k rozdělení poplatku ze IV. etapy Skládky Uhy. Každé z nich totiž příslušnou část zákona vyložilo jiným způsobem.

Místostarosta Josef Kukla věří, že nakonec zvítězí zdravý rozum, a stojí si za nedávným rozhodnutím nelahozeveského zastupitelstva, které odmítlo přistoupit na kompromis navrhovaný firmou .A.S.A. a požaduje poplatek celý. O ten hodlá bojovat v krajním případě i u soudu. “Není vyloučeno, že soud místo absolutního formálního pojetí práva začne logicky uvažovat,” doufá Josef Kukla.

Druhá strana mince – výběr poplatku za vlastní odpady

Celá kauza má ale ještě jednu důležitou souvislost – je totiž třeba vyřešit i otázku, zda bude naše obec muset sama hradit poplatek za své vlastní odpady, které na skládku odveze. Dosud Nelahozeves odváděla na těchto poplatcích zhruba 300 tisíc korun ročně. To by se teď mělo změnit – zákon totiž stanoví výjimku, pokud obec odpady ukládá na skládku na svém vlastním území. Pokud ale u úřadů zvítězí výklad, že část skládky leží na území Uh, věc už není zdaleka tak jednoznačná. I k tomuto problému už existuje výklad ministerstva, podle nějž by v takovém případě měly obě obce normálně platit poplatek za své vlastní odpady a takto vybraný poplatek by se pak rozdělil zpětně mezi tyto dvě obce jako každý jiný. Část poplatku by tedy Nelahozeves získala zpět, ale část by dostaly Uhy. A naopak – Nelahozeves by dostávala i část poplatku z odpadů vyprodukovaných na území Uh. Ty ale se svými necelými 400 obyvateli vyvezou na skládku mnohem méně odpadů než Nelahozeves.

Ministerstvo se touto otázkou zabývalo před dvěma lety kvůli skládce Bytíz, která sice z větší části leží na území Příbrami, ale téměř třetina její plochy zasahuje do katastru sousední obce Dubno. Jeho starostovi Milanu Pilousovi se u ministerstva podařilo obhájit názor, že Dubno má nárok na část poplatku i za odpady, které na skládku odveze Příbram, i když je většina skládky v katastru Příbrami. Podobné pravidlo se používá i na nedaleké skládce Chrást.

Zda a případně kolik bude muset Nelahozeves za své odpady platit, je klíčové pro právě probíhající soutěž, jejíž vítěz bude od příštího roku svážet v obci veškerý komunální odpad. Jediným kritériem je celková roční cena za svoz odpadu, do níž musí uchazeči započítat i poplatek za ukládání odpadů na skládku. Pokud ale není jasné, zda a kolik by budoucí vítězná odpadová firma měla od Nelahozevsi za odpady vybírat, fakticky to znemožňuje zodpovědně stanovit nabídkovou cenu. To samozřejmě platí jen pro ty uchazeče, kteří hodlají odpad odvážet na Skládku Uhy, což je v prvé řadě samotná .A.S.A. Výše poplatku je přitom pro konstrukci nabídkové ceny zcela zásadní, což potvrzuje i zástupce .A.S.A. Libor Luňáček. Dnes Nelahozeves platí za tunu svezeného směsného odpadu 1860 korun bez DPH. Skládkovací poplatek tedy službu zdražuje více než o třetinu.

Právě přístup firmy .A.S.A. bude pro výsledek soutěže zřejmě rozhodující. Pokud .A.S.A. poplatek do nabídkové ceny nezahrne, s vysokou pravděpodobností zvítězí. Výsledek by pak ale mohli napadnout neúspěšní uchazeči s námitkou, že byli v soutěži znevýhodněni. .A.S.A. by se tím také vystavila riziku, že by jí krajský úřad později uložil poplatek od Nelahozevsi vybírat, jenže v té době už bude po soutěži a cenu nebude možné navýšit. O výši poplatku by pak musela odpadová firma snížit svou marži a svážení odpadů z Nelahozevsi by pak pro ni mohlo být ztrátové.

Poplatky za ukládání odpadů na skládky se navíc budou pravděpodobně v nejbližších letech zvyšovat, jenže několik let připravovaná novela zákona zatím stále není hotova a všechny pokusy o protlačení změny poplatku formou poslaneckého přílepku zatím zkrachovaly. Dnes tedy nikdo neví, kdy a jak se poplatky zvýší, přesto musí uchazeči o veřejnou zakázku v Nelahozevsi s touto nejistotou počítat. Jednou vysoutěžená cena se už totiž měnit nebude, i kdyby poplatky stouply třeba už od příštího roku. Uchazeči nesou také riziko, že v Nelahozevsi stoupne počet obyvatel a náklady na svoz odpadu tak vzrostou oproti současnosti. To se některým z nich nelíbí. “Rozdílné posouzení vývoje poplatku a počtu budoucích obyvatel může společně tvořit rozdíl, a to více jak 35 % z nabídkové ceny dané zakázky,” upozornil jeden uchazeč v žádosti o upřesnění soutěžních podmínek. Obec ale podmínky měnit nehodlá a uchazečům tedy nezbývá, než aby rizika přiměřeně zohlednili v nabídkových cenách. Lhůta pro podání nabídek vyprší v pondělí 25. srpna.

(mm)