Mladí Francouzi v Nelahozevsi: hudební událost roku

Kdo o poslední dubnové sobotě krátce po poledni nezavítal do Parku Antonína Dvořáka či následně do kulturního domu, o hodně přišel. Dvě stovky studentů francouzských středních škol, podporované desítkou vyučujících, totiž připravili pro Nelahozeves skutečně neopakovatelný kulturní zážitek, který naše obec jen tak znovu nezažije.

Střední školy z francouzských měst Rodez, Montauban a Cahors, na nichž probíhá mj. výuka hudby, přivezly do Nelahozevsi společně se dvěma stovkami účinkujících také ohromující šíři hudebních nástrojů, pestrou směsici hudebních žánrů a zejména vrchovatou míru životní energie mladých francouzských umělců.

První koncert v Parku Antonína Dvořáka začínal vcelku nenápadně klasickými světoznámými kusy z Dona Giovanniho (Mozart) a Trubadúra (Verdi), doplněné o teskné Čajkovského Labutí jezero. Již kvůli těmto úvodním kouskům stálo za to vážit na koncert cestu, tím však hudební zážitek zdaleka nekončil. Posluchači, kteří si předem přečetli program, samozřejmě věděli, že potom přijde slavná With or Without You od U2 a všichni byli zvědaví na volbu aranžmá. Překvapeně pak hleděli, jak všichni muzikanti odkládají nástroje a celý sbor čítající několik desítek mladých zpěváků se nechává ve venkovním prostoru doprovázet pouze klavírem.

Oproti inzerovanému programu tím však první část koncertu zdaleka nekončila. Studenti i učitelé vzali opět nástroje do rukou a následovala jejich vlastní tvorba, která překvapila nejen melodičností, důmyslnou kompozicí a propracovaným a harmonicky čistým aranžmá, ale zejména šíří hudebních žánrů – počínaje keltskou hudbou přes funk a francouzské rondo (i s tanečkem!) až po valčíky – překvapivě, ale velmi přirozeně promíchanými třeba s hudbou v pochodovém rytmu. Zde se ke klasickým smyčcům, flétnám či trubkám zničehonic přidaly bicí a kytara a atmosféra vystoupení najednou dostávala rockový nádech. Kontrapunkt celému unikátnímu symfonicko-rockovému tělesu dodávaly skotské dudy a tradiční bretaňská píšťala bombarde, obojí zručně obsluhované vyučujícími. (Kdo někdy zkoušel hrát na dudy, ví, o čem je řeč.)

V podobném duchu se pak nesla i druhá část koncertu v kulturním domě, kde se některé skladby opakovaly, dominovala zde ale autorská tvorba vyučujících pod názvem Čmelákova pomsta – několikadílný opus unikátním způsobem zkombinoval aplikaci tradičních nástrojů (již zmíněné dudy a bombarde) s typickými nástroji symfonického orchestru a s klasickými nástroji rockového hudebního tělesa.

Fotogalerie – první část koncertu

{gallery}a13/29/cast1{/gallery}

Fotogalerie – druhá část koncertu

{gallery}a13/29/cast2{/gallery}

Tři vedoucí francouzského souboru, Pascal Enzo Rabatti, Régis Daniel a Jean-Louis Ladagnous, si po první části koncertu našli čas na krátký rozhovor.

Kolik má soubor členů?

Něco přes dvě stě.

Dá se vůbec zorganizovat zkouška takhle velkého tělesa?

To je otázka, kterou si také často klademe. Scházíme se dvakrát ročně, vždy před koncertem. Na konci března jsme měli zkoušku toho, co jste dnes slyšeli.

Jak dlouho už soubor existuje?

Skoro 15 let.

Jste v České republice poprvé?

S částí žáků jsme tu už v minulosti byli, dokonce i v Nelahozevsi. Ale jako soubor jsme tady poprvé. Každý rok jezdíme do jiného hlavního města, letos jsme zvolili Prahu. A Nelahozeves jsme k tomu přidali proto, že jde o rodnou obec Antonína Dvořáka, v níž jsme si přáli vystoupit. Vaše obec je pro nás symbolem české hudby. Byli jsme u vás velmi vřele přijati a bylo nám potěšením hrát pro tak sympatické publikum.

Máte něco od Dvořáka v repertoáru?

Bohužel, pro studenty jsou jeho díla moc těžká.

Ukázka z první části vystoupení

{youtube}zCGAkC-5OuY{/youtube}

Bohužel se (a nikoliv poprvé) ukázalo, že Nelahozeves si akce tohoto typu nezaslouží. U prvního koncertu v parku ještě přesilovka umělců nebyla tak nápadná – pár desítek místních, mezi něž se průběžně přimíchávali náhodní návštěvníci zámeckých hrnčířských slavností, utvořilo v členitém prostoru parku ještě jakž-takž důstojné obecenstvo. Druhá část vystoupení v kulturním domě už ale přilákala jen slabých dvacet lidí, a nebýt toho, že část francouzských studentů ve druhé části nevystupovala a rozšířila tak řady publika, hrála by stovka energií nabitých mladých Francouzek a Francouzů pro takřka prázdný sál.

Částečně to lze jistě přičíst celkové ospalosti nelahozeveské veřejnosti, která ještě nestačila vstřebat, že množství kulturních akcí různého typu v posledních dvou letech výrazně vzrostlo, na čemž má zásluhu zejména kulturní komise v čele s Alenou Hurychovou, která v Nelahozevsi zúročuje svou dlouholetou profesní dráhu hudebního dramaturga. Neochotě místních opustit na dvě hodiny své domovy a zahrádky ale nelze přičíst vše. Propagace akce byla celkově žalostná – s výjimkou portálu Nela.cz, který má informování o akcích v naší obci “v popisu práce”, o koncertu nereferovalo žádné tištěné či internetové regionální médium. Pozvánka chyběla v Nelahozeveském i Kralupském zpravodaji, neobjevila se ani v letáku s programem akcí, který obec od letošního roku ve dvouměsíčních intervalech distribuuje do všech domácností – program na následující období byl přitom roznášen krátce před koncertem. O kulturní akci, jejíž význam dalece přesahuje hranice naší obce a jejíž organizace musela být pro české i francouzské pořadatele nesmírně náročná, se ani slovem nezmínil týdeník 5plus2 či Mělnický deník, který jinak píše i o takových banalitách, jako je svoz nebezpečného odpadu.

Plakát s programem byl sice na většinu nástěnek v obci rozvěšen (nikoliv ale na všechny), ovšem jeho nevýrazné provedení způsobilo, že zcela zapadl v záplavě pozvánek na jiné akce, kromě toho byl na plakátě chybně uveden čas druhé části vystoupení. Slabá propagace monumentálního koncertu navíc ostře kontrastuje s masivní reklamou na hrnčířské slavnosti, o nichž bylo možné se dočíst ve většině regionálních médií, včetně Novinek či Blesku, a samozřejmě i na webech, které se věnují volnočasovým programům, jako například Kudy z nudy nebo České výlety. Pozvánky na zámek vysílala Frekvence 1 či Rádio Impuls.

Z plakátu navíc neinformovaný čtenář získal automaticky dojem, že jde o koncert klasické vážné hudby, který bude pouze ozvláštněn jednou písní od U2. Celkové vyznění koncertu však bylo zcela odlišné a mířilo na mnohem širší cílovou skupinu posluchačů než jsou například některé koncerty Kruhu přátel hudby Kralupy nad Vltavou. Mimochodem, i ty mívají větší účast, než druhá část vystoupení francouzských studentů v kulturním domě – ovšem jen díky autobusu, který vždy přiveze publikum z Kralup. Z Nelahozevsi na ně nechodí téměř nikdo.

(mm, kolejkom, mam)