Smí Nelahozeves.info zveřejňovat zvukový záznam zasedání zastupitelstva? (II. díl)

Těžko říct, proč se starostka Nelahozevsi Petra Urbanová rozhodla reagovat na můj článek o nahrávání zasedání zastupitelstva až téměř po pěti měsících. Podstatnější je, že téma pořizování zvukových záznamů se zjevně zdaleka nevyčerpalo. V dubnovém zpravodaji starostka varovala před možným znevýhodňováním obce v obchodních vztazích, teď vytahuje zase jiné argumenty a zároveň se ohrazuje proti mé kritice porušování zákona o obcích a o archivnictví.

Pojďme se tedy podívat na to nejdůležitější, co v článku Petry Urbanové zaznělo. (Pozoruhodnými výrazy typu “podhoubí pro dusivý odér dohadů, polopravd, konspiračních mýtů a pomluv” či impertinentní poznámkou k mému příjmení se zabývat nebudu.)

Povinnost registrace

Starostka v článku uvádí, že pořizování nahrávek zasedání vyžaduje registraci u Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), a poukazuje na skutečnost, že tato registrace byla provedena až v dubnu letošního roku, ačkoliv nahrávky jsou pořizovány a na portále Nelahozeves.info zveřejňovány již tři roky.

Přitom sám ÚOOÚ starostce již před dvěma lety na její dotaz vysvětlil, že registrace není v tomto případě potřebná. “Pokud si občan na zasedání zastupitelstva pořizuje zvukový záznam, tedy včetně osobních údajů, které jsou během zasedání zmíněny, a tento záznam si doma poslechne a osobní údaje v něm obsažené vymaže, potom na jeho jednání zákon o ochraně osobních údajů nelze aplikovat. Jsou-li potom ze záznamu, který je umístěn na internet či jinak zveřejněn, veškeré osobní údaje vymazány, nelze hovořit o zpracování osobních údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů a tento právní předpis se na dané konání nevztahuje,” napsal ÚOOÚ Petře Urbanové v dubnu 2011. A přesně to se děje: případné osobní údaje, které v rámci zasedání zazní, jsou před zveřejněním záznamu “vypípávány”. To je mimochodem jediná úprava, kterou záznam před zveřejněním prochází. Jestliže tedy starostka temně upozorňuje, že se záznam před zveřejněním “upravuje”, aniž by měl někdo možnost tyto úpravy “autorizovat”, má tím ve skutečnosti na mysli právě toto.

Stejně tak varování, že “velmi citlivou otázkou mohou být například projednávané sociální problémy”, je zcela irelevantní. Za tři roky, po které jsou nahrávky zveřejňovány, žádné sociální problémy zastupitelstvo neprojednávalo. A pokud by se tak v budoucnu stalo, opět platí to, co bylo řečeno už výše – osobní údaje lidí, o nichž se hovoří (včetně jména a příjmení), by byly ze záznamu odstraněny. Obava starostky, že “informace o osobách mohou být zneužity v jejich neprospěch”, je nedůvodná. Nic takového nikdy nehrozilo a nehrozí. Kdo si myslí opak, měl by být konkrétnější.

Vraťme se ale k původní otázce. Registrace u ÚOOÚ, která byla provedena letos v dubnu, nebyla z pohledu zákona o ochraně osobních údajů nutná a měla čistě preventivní charakter. Jejím smyslem bylo předejít zbytečnému správnímu řízení, které by ÚOOÚ mohl eventuálně zahájit vůči provozovateli portálu Nelahozeves.info na starostčin podnět. Starostka se totiž v uplynulých letech na ÚOOÚ již dvakrát obrátila se žádostí o radu, jak proti zveřejňování nahrávek “zakročit” (zde a zde). Úřad jí sice pokaždé odpověděl, že po vypípání osobních údajů může být zvukový záznam zveřejněn, přesto jsme považovali za vhodné ÚOOÚ formálně informovat o tom, jakým způsobem se s nahrávkami zasedání zachází, abychom tím předešli možným nedorozuměním do budoucna.

Povinnost archivace nahrávky obcí

Jak známo, obec zasedání nahrává také, ale po vytvoření zápisu zasedání jej opět maže. Na podporu tohoto (podle mého názoru protiprávního) mazání si starostka vzala článek Adama Furka z Ministerstva vnitra, který vyšel v časopise Moderní obec (Pořizování a zveřejňování záznamu z jednání zastupitelstva, Moderní obec 2/2013, přečíst si jej můžete po zaslání SMS za 10 Kč). Bohužel si z článku vybrala pouze jeden úryvek zcela vytržený z kontextu, které se jí hodil pro podporu jejího tvrzení. Adam Furek přitom rozlišuje dva typy situací.

V prvním případě si zasedání nahrává zapisovatel na základě vlastního rozhodnutí a podle názoru autora v tomto případě není pořízená nahrávka dokumentem podléhajícím zákonu o archivnictví. S tímto názorem by se dalo polemizovat, ale není to třeba, protože to vůbec není náš případ.

Pořizování zvukového záznamu je v naší obci zakotveno přímo v jednacím řádu zastupitelstva (článek 11, odstavec 1). Píše se zde, že záznam pořizuje předsedající, tedy obvykle starostka. Jde tedy o oficiální výstup ze zasedání a podle Adama Furka takto pořízená nahrávka jednoznačně podléhá archivnímu zákonu a obec ji nesmí svévolně smazat. “Z hlediska zákona o archivnictví uvedené znamená, že doba uchování záznamu musí činit nejméně jeden rok,” uvádí Furek v navazujícím článku, v němž se problematikou archivování zvukových záznamů zabývá podrobněji (Pořizování a zveřejňování záznamu z jednání zastupitelstva /2, Moderní obec 3/2013).

Pracovní porady

Ve svém dubnovém článku jsem vedle jiného kritizoval skutečnost, že podstatná část diskuse zastupitelů o jednotlivých bodech se odehrává na neveřejných pracovních poradách a na následných veřejných zasedáních se pak zpravidla už jen hlasuje. Starostka se s touto kritikou, opřenou o odkazy na odborná stanoviska, vypořádala tak, že mi nejprve podsunula výroky, které jsem nevyslovil, a ty následně “vyvrátila”. První překroucené tvrzení je hned v první větě: “Je nám vytýkáno konání pracovních porad zastupitelstva.” Ne, to vám vytýkáno není. Nikdo netvrdí, že se zastupitelé nemají připravovat na zasedání. Nikdy jsem taky neřekl, že pracovní porady zastupitelů zákon zakazuje a že by se neměly vůbec konat. Přípravné porady jsou samozřejmě potřebné, problém je jen a pouze v tom, že těžiště projednávání obecních záležitostí se v současné době nachází právě na nich (bez účasti veřejnosti) a nikoliv na veřejných zasedáních, jak ukládá zákon o obcích. Oproti minulému volebnímu období (kdy se na neveřejných poradách běžně – v rozporu se zákonem – dokonce přijímala rozhodnutí) sice v tomto ohledu nastal velký posun, ale to ještě neznamená, že současný stav je uspokojivý.

Mandát občanů

Souhlasit lze s tím, že o pořizování zvukových záznamů mohla být veřejnost v minulosti lépe informována, například umístěním cedule na dveřích od zasedací místnosti. Každopádně starostka svými články téma dostatečně zpopularizovala, takže v obci už dnes není nejspíš nikdo, kdo by o této aktivitě nevěděl.

Je třeba také připomenout, že nahrávání jednání zastupitelstva se provádí v souladu s volebním programem sdružení Lešany pro Nelahozeves, které v posledních komunálních volbách získalo 36 % hlasů a obsadilo třetinu zastupitelstva. To je dostatečně silný mandát k tomu, aby nahrávání probíhalo i nadále, a zužovat to na aktivitu jedné “soukromé osoby” je tedy zcela nemístné.

Je možné, že starostka na tento článek opět zareaguje a názorová přestřelka (kterou jsem, dlužno dodat, nezahájil já) tak bude pokračovat. Podle mého názoru však rozsah této diskuse neodpovídá její důležitosti. Stránky jednotlivých zasedání zastupitelstva, na nichž si lze zvukový záznam poslechnout, navštěvuje dle statistik zhruba 100–150 lidí. Průměrná doba setrvání na stránce nepřesahuje dvě minuty. To znamená, že reálně si nějakou část zvukového záznamu vyslechnou jen jednotky či maximálně malé desítky návštěvníků a jen minimum z nich si poslechne záznam celý (jinak by musela být průměrná délka návštěvy stránky mnohem vyšší). Vesměs jde o občany, kteří z nejrůznějších důvodů nepřišli na zasedání přímo, ale chtějí si jeho průběh přiblížit alespoň dodatečně. Je to opravdu tak palčivý problém?