Na mistrovství Evropy bych chtěla do finále, říká nelahozeveská kanoistka Anna Koblencová

Po vyčerpávajících výkonech na mistrovství světa v juniorské kanoistice v Liptovském Mikuláši se vracela v neděli večer osm hodin autem, které navíc v noci kvůli nefungujícím světlům ještě zastavila hlídka policie. Do postele uléhala ve dvě ráno, přesto druhý den už zase brázdila divokou vodu na veltruském kanále. Ve středu opět odjíždí, tentokrát do francouzského Bourg-Saint-Maurice na mistrovství Evropy juniorů. Takto prožívá letošní letní prázdniny nelahozeveská kanoistka a kajakářka Anna Koblencová (16), čerstvá juniorská vicemistryně světa ve slalomu na divoké vodě.

S jakými cíli jste na mistrovství světa odjížděla?

Žádné cíle jsem si nedávala. Jen jsem si říkala, že bych jako loni mohla být v první desítce, a povedlo se!

Co jste si říkala po semifinálovém kole, které jste zajela těsně na postup? Trenér Kratochvíl váš výkon označil za hraniční.

Vracela jsem se bohužel asi třikrát do jedné branky, a to byla obrovská chyba. Vůbec jsem nečekala, že bych mohla mít medaili.

A po finále? To už asi trenér chválou nešetřil…

To ne. Hlavně to byla i první česká medaile, kterou jsme jako junioři vyjeli, takže měl docela radost.

Teď si ani nestihnete odpočinout a odjíždíte na mistrovství Evropy do Francie… nebo odlétáte?

Po Evropě většinou jezdíme s tranzitem a s vlekem, je to jednodušší i levnější.

S jakými pocity odjíždíte? Poté, co jste si přivezla stříbro z mistrovství světa, cítíte teď větší zodpovědnost? Očekává se od vás, že svůj výkon zopakujete?

To si úplně nemyslím, medaile by mi ale samozřejmě nevadila. Všechno mi ale na mistrovství světa taky nevyšlo. Třeba hlídky se nám moc nepovedly, dostali jsme padesátivteřinovou penalizaci, tak to nevyšlo. Ale na medaili jsme měli určitě.

Viděla jste záznam z hlídek? Ta padesátka byla asi trochu zbytečná. Vaše spoluzávodnice se vracela do třináctky branky…

Bylo to sporné. Myslela si, že tam prostě je, ale rozhodčí to neuznal.

Jsou takové sporné momenty časté? Vy jste v tomto závodě také projížděla čtrnáctou branku dost natěsno…

Já většinou jezdím zodpovědně, snažím se ty branky najíždět. Málokdy jedu tak, že je ten průjezd sporný, snažím se.

Jaká bude konkurence na mistrovství Evropy ve srovnání s mistrovstvím světa?

Myslím, že by to tam mohlo být trochu slabší. Teď mě předjela jenom jedna Němka, ta tam třeba zrovna bude, ale nebudou tam třeba Australanky. Chtěla bych zase aspoň to finále.

Sport na takto vysoké úrovni je jistě náročný na tréninkovou přípravu. Kolik času věnujete tréninku?

Každý den aspoň hodinu nebo hodinu a půl. O víkendu jdeme na trénink dvakrát, takže tak tři hodiny.

Máte raději kánoi nebo kajak?

Závodím na obojím, na střídačku. Teď se trochu víc věnuju singlkanoi, protože jsem na reprezentaci byla na singlu. Při závodech si trať ale nejradši nejdřív najedu na kajaku, a pak teprve na tom singlu, protože na kajaku jsem si jistější.

A za tři roky na letní olympijské hry do Ria de Janeira pojedete na kajaku? Ženská kánoe na olympiádě není…

Je to trochu nefér, ale nejspíš ji tam už zařadí. Každopádně na olympiádě už mám moc silnou konkurenci. Štěpánka Hilgertová si to asi znovu vyjede… Konkurence je tam mnohem silnější, protože junioři a senioři závodí dohromady. Ale třeba Jessica Fox je úžasná a vyjela si stříbrnou medaili v osmnácti letech, přitom ten rok byla ještě juniorka.

V době, kdy jste se připravovala na mistrovství světa, udeřily na Vltavě povodně, které zaplavily i veltruský kanál. Jak vám to nabouralo vaše tréninkové plány?

Bohužel jsem se válela doma na gauči… ale vážně: tehdy jsme byli na soustředění právě v Liptovském Mikuláši, takže jsme jezdili aspoň tam.

Čeho byste chtěla dosáhnout v horizontu pěti let?

Já myslím, že už jsem si své cíle splnila! Trochu neočekávaně…

A co na váš úspěch říkali rodiče?

Já jsem se vrátila domů ve dvě v noci, takže jsme se zatím ani moc nepotkali (rozhovor se uskutečnil hned druhý den po návratu Anny Koblencové z mistrovství světa – pozn. aut.).

Takže oslava bude až dnes večer?

Přesně tak.

Před odjezdem do Francie budete mít tedy ještě den na odpočinek po oslavě.

Oslava bude pro mne samozřejmě bez alkoholu.