V budově č. 313 už od loňského února funguje Klub seniorů a knihovna, v prvním patře se loni v září otevřela nová školka. Přesto se v této dosud bezejmenné budově nachází ještě jedna část, která na své využití teprve čeká. V dubnu by se zde mělo na ploše 170 m2 otevřít Centrum volnočasových aktivit se společenským sálem. Nové prostory mají být dle záměru vedení obce využívány k zasedání zastupitelstva a dále jako místo pro spolkovou činnost v obci a pro menší kulturní a společenské akce, pro něž je kulturní dům příliš velký a klub seniorů naopak příliš malý. Rekonstrukce by měla být dle informací místostarosty Josefa Kukly dokončena v dubnu letošního roku.
2x MAKRA
Potřebné stavební práce v současné době provádí firma MAKRA, jejímž majitelem je Jiří Kratochvíl z Nelahozevsi. MAKRA zvítězila v uzavřeném výběrovém řízení, které probíhalo loni na podzim. Jediným hodnoticím kritériem byla cena zakázky, MAKRA za realizaci nabídla za cenu 635 336 Kč bez DPH. Přesně na tuto cenu předtím projekt odhadl projektant. Druhá firma v pořadí nabídla realizaci o 30 tisíc korun dražší.
MAKRA vyhrála už předchozí výběrové řízení na první fázi rekonstrukci třistatřináctky, na níž obec předloni získala dotaci od kraje ve výši téměř čtyři miliony korun. V době, kdy Jiří Kratochvíl tuto zakázku u obce vysoutěžil, byl současně členem stavebního výboru zastupitelstva obce. Dnes už je výbor zrušen.
I druhý doplňující projekt je z větší části financován z dotace, tentokrát z evropského programu LEADER. Dotace činí necelých 600 tisíc korun. Obec bude muset ze svého uhradit spoluúčast ve výši 10 % a DPH. Dohromady půjde z obecní kasy bezmála 200 tisíc korun.
Tehdy platná legislativa obci v obou případech umožnila zrealizovat výběrové řízení jako tzv. zakázku malého rozsahu a vyhnout se tak jeho zveřejnění a dalším přísným pravidlům zákona o veřejných zakázkách. V obou případech (v letech 2011 i 2012) byly přímo osloveny vybrané tři firmy, z nichž dvě z nich byly vždy Kratochvílova MAKRA a další kralupská stavební firma Lupa. Pouze třetí zájemce se lišil – v prvním výběrovém řízení v roce 2011 obec vyzvala k předložení nabídky mělnickou firmu Hrstka, zatímco loni ji nahradila firma První agrokomerční z Lužce nad Vltavou. Firmy jsou podle místostarosty Josefa Kukly vybírány na základě pozitivních referencí nebo i zkušeností.
Podle řady analýz přináší vyšší konkurence ve veřejných zakázkách takřka vždy pokles výsledné ceny. Např. studie ekonoma Jana Pavla prováděná na vzorku 202 veřejných zakázek prokázala, že každý další nabízející snižuje výslednou cenu v průměru o více než tři procenta. Podobně ekonomická analýza Ministerstva zemědělství vypracovaná pro kontrolní výbor Poslanecké sněmovny (2006) prokázala, že zakázky zadané otevřeným řízením jsou v průměru o 5,5 % levnější než nezveřejněné zakázky malého rozsahu. Úřady však často oponují, že zpřístupňování veřejných zakázek neomezenému množství zájemců vede ke snižování ceny na úkor kvality prací. Tento argument se dostává do popředí zejména po loňském zpřísnění zákona o veřejných zakázkách. Stejně tak platí, že u zakázek velmi malých objemů se otevřené výběrové řízení nevyplatí, protože administrativa spojená s vypsáním a vyhodnocením veřejné zakázky je v konečném důsledku dražší než finanční přínos daný vyšší konkurenci.
Omezení výběrového řízení na tři firmy je v kontrastu s postupem obce v případě loňské zakázky na veřejné osvětlení v Lešanech, která byla zveřejněna na oficiálních webových stránkách, odkud ji převzal i portál Nelahozeves.info. Tehdy se sice přihlásil jen jediný zájemce, hlavním důvodem ale byla pravděpodobně skutečnost, že stavební firmy obvykle nesledují stránky menších obcí a orientují se zejména podle centrálního Věstníku veřejných zakázek. V něm však zakázka na osvětlení v Lešanech zveřejněna nebyla.
“Stavba nového veřejného osvětlení v Lešanech byla pro nás tak trochu stále novum, a proto tedy zveřejnění. Předpokládám, že pokud by byl dostatek zkušeností s konkrétními firmami, že by taktéž nedošlo ke zveřejnění výběrového řízení,” vysvětlil rozdílný postup obce místostarosta Josef Kukla. Obec přitom zkušenosti s výstavbou veřejného osvětlení již má – na podzim roku 2011 se stavěly nové lampy v ulici Pod Strání. Výstavbu prováděla další nelahozeveská firma Elektro-Klein, tehdy vybraná ve velké časové tísni v neformálním neveřejném výběrovém řízení.
Ke zveřejnění zakázky přistoupila obec i v případě nového územního plánu. Na stránkách České komory architektů se před několika dny objevilo avízo o blížícím se vypsání urbanistické soutěže.
Volební program a protikorupční desatero
Předsedou komise pro výběr firmy na dostavbu volnočasového centra byl zastupitel Pavel Matoušek. Sdružení Lešany pro Nelahozeves, za nějž v roce 2010 kandidoval do zastupitelstva, mělo v programu mj. příslib zveřejňování všech veřejných zakázek na webových stránkách. Tohoto tématu se dotkl i rozhovor s Pavlem Matouškem ze srpna 2011, kdy zastupitel obhajoval nezveřejnění výběrového řízení na rekonstrukci budovy č. 313 za několik milionů korun časovou tísní.
Pavel Matoušek je kromě toho signatářem tzv. protikorupčního desatera, jehož autorem je Občanské sdružení Oživení. Jeden z bodů desatera ukládá mj. zveřejňování všech zakázek. Stejné desatero podepsala krátce po volbách i starostka Petra Urbanová.
“Členům výběrové komise bylo předloženo k podpisu prohlášení, které jsem podepsal, abych nezdržoval výběrové řízení. Slib mlčenlivosti doteď nechápu, protože výběrové řízení a jeho výsledek je veřejná informace,” uvedl k tomu Pavel Matoušek.
Pravděpodobně od roku 2014 bude obec příjemcem poplatku za skládkování odpadu na nově otevřené IV. etapě Skládky Uhy, což by mělo do obecní pokladny přinést navíc několik desítek milionů korun ročně. Lze předpokládat, že množství i finanční objem obecních zakázek pak oproti současnosti výrazně vzroste.
Stavební firma MAKRA byla založena v roce 1993 Jiřím Kratochvílem a Janem Mikeskou. Od roku 2000 je jejím jediným majitelem Jiří Kratochvíl. Firma zaměstnává zhruba 30 lidí, jejím klíčovým klientem je již mnoho let významný český developer Central Group. Obrat společnosti za rok 2011 činil 134 milionů korun, firmě se v tomto období podařilo dosáhnout hrubého zisku 9 milionů korun.
Budovu č. 313 darovala obci společnost Unilever před třemi lety, krátce před uzavřením továrny v Nelahozevsi. V posledním období budova sloužila jako ubytovna, čemuž bylo přizpůsobeno i uspořádání dosud nevyužívaných prostor. Předmětem probíhajících prací je tedy vybourání stávajících starých vnitřních příček, podlah a dveří a následná nová výstavba téhož včetně nového WC a všech potřebných rozvodů.
(mm)