Peníze – to je, oč tu běží

Nejdůležitějším, a vlastně jediným argumentem pro podporu skládky jsou peníze. Vedení obce v této souvislosti předložilo občanům v minulém zpravodaji dva hlavní argumenty: potenciál příjmů ze skládky ve výši 8 milionů měsíčně a proti tomu velké dluhy obce.

Ano, obec by ze skládky měla nezanedbatelné příjmy. Údaj 8 milionů měsíčně je však značně nadhodnocený. A závažnost současné finanční situace obce je zase zbytečně nafouknutá.

Podle platné legislativy dostává obec 500 Kč za každou tunu odpadu, který se uloží na skládku na jejím území. Podle údajů společnosti .A.S.A. by mělo být na skládku ukládáno 208 tisíc tun odpadů ročně. Když tato dvě čísla vynásobíme a výsledek vydělíme dvanácti (měsíci), dostaneme zhruba vysněných 8 milionů měsíčně.

Proč je toto číslo nereálné? .A.S.A. totiž ve svých odhadech do budoucna vychází ze statistiky skládky za rok 2009. Takových objemů však skládka už nikdy v budoucnu nedosáhne. Množství odpadů ukládaných na skládky už několik let setrvale klesá. Jednak se trvale snižuje jejich samotná produkce a současně se zvyšuje efektivita třídění a opětovného využívání odpadů, a tyto trendy budou v následujících letech pokračovat. To nejsou zbožná přání, ale fakta dohledatelná ve statistikách Středočeského kraje, naposledy ve vyhodnocení odpadového hospodářství za rok 2011.

V tomto dokumentu se například dočtete, že ve Středočeském kraji bylo v roce 2011 na skládky uloženo 845 tisíc tun tzv. ostatních odpadů. To by znamenalo, že Skládka Uhy by pojmula čtvrtinu všech odpadů vyprodukovaných ve Středočeském kraji, což je zjevný nesmysl, když ve Středočeském jsou desítky skládek o celkové kapacitě téměř 26 milionů tun (oficiální údaj k 31. 12. 2011 při běžně uvažovaném hutnění 1 t/m³).

To je mimochodem také odpověď na stále omílané tvrzení, že „skládka někde být musí“. Není to pravda. Jak konstatuje Středočeský kraj ve svých dokumentech, kapacita současných skládek je zcela dostatečná. Ve zmiňovaném dokumentu se dokonce uvádí, že současné skládky na území kraje jsou tak velké, že dochází k importu odpadů z jiných krajů. Což je mimochodem právě případ Skládky Uhy.

To ale koneckonců není až tak podstatné. Není naším úkolem řešit kapacitu skládek ve Středočeském kraji, to je věcí kraje a potažmo ministerstev. Tolik k článku Josefa Kukly v posledním zpravodaji, v němž místostarosta obhajuje potřebu skládkování. Že se naše společnost zatím neobejde bez skládek, samozřejmě nikdo nepopírá. To však ještě neznamená, že je nutné rozšiřovat Skládku Uhy. Jak dokazují oficiální statistiky, současné skládky nám stačí.

A především: diskuse v rámci naší obce by se měla soustředit výhradně na klady a zápory skládky pro obec Nelahozeves. V tomto smyslu tedy míří jinak fundovaný místostarostův článek úplně mimo terč.

Vraťme se tedy k otázce příjmů ze skládky. Pohled do hospodaření obce Uhy ukazuje, že ani v onom referenčním roce 2009 nečinily příjmy této obce ani zdaleka 8 milionů korun měsíčně, které jsou dnes občanům slibovány. Je to dáno zejména tím, že velká část odpadu ukládaného na skládku je vykazována jako tzv. technologický materiál na zajištění skládky a za ten se žádný poplatek neodvádí.

Střízlivý odhad je zhruba polovina této částky. Ano, to jsou stále velmi zajímavé peníze, ale tím spíše není potřeba podkladové údaje ještě nafukovat. Občané by při rozhodování v referendu měli disponovat reálnými daty.

Proto je třeba opravit i další nepravdivý údaj, který je občanům prezentován. Skládka nebude provozována 10 let. Samotná .A.S.A. v dokumentaci skládky uvádí životnost 14 let, ale toto číslo je opět postaveno na zcela nereálném předpokladu, že každý rok bude na skládku uloženo 208 tisíc tun odpadů. Zohledníme-li všechny dostupné údaje a trendy, můžeme konstatovat, že skládka tady bude nejméně 20 let, ale možná i mnohem déle.

Nyní se podívejme na výdajovou stránku.

Mezi občany Nelahozevsi panuje všeobecné povědomí, že obec je zatížena obrovskými dluhy. Fakta jsou taková, že k 31. 12. 2012 činily dluhy obce necelých 11 mil. korun, vesměs za kanalizaci vybudovanou v letech 2008–2010. To sice není úplně málo, ale vzhledem k velikosti obce nejde o nijak dramatické číslo. Při troše snahy lze tyto dluhy splatit do čtyř let.

Hrozba, že obec bude muset platit Petru Pohlovi další peníze za kontroverzní výstavbu kanalizace v obci, je spíše teoretická, stejně tak pokuty Anglickému Resortu.

Naopak velmi reálné jsou problémy s vodohospodářskou infrastrukturou, havarijní stav střechy školní jídelny či elektrických rozvodů v kulturním domě, stejně jako nedobrý stav řady místních komunikací v obci. Ano, tyto projekty spolknou hodně peněz. Zároveň je však nutné zdůraznit, že jde o víceméně běžné problémy, s nimiž se potýkají obce po celé republice, a většinu z nich lze v následujících deseti letech bez větších problémů vyřešit i bez skládky. Rozhodně není pravda, že na tyto projekty by musela čekat další generace, jak tvrdí starostka.

Kromě toho je třeba upozornit na zcela zásadní skutečnost, že od tohoto roku se díky změnám legislativy navyšují daňové příjmy obce nejméně o dva miliony korun ročně. Podle webové kalkulačky Svazu měst a obcí by měly příjmy obce vzrůst dokonce o více než tři miliony. Od roku 2014 má pak dojít k dalšímu navýšení. Pokud bude obec s těmito penězi rozumně hospodařit, lze nejakutnější problémy obce vyřešit do pěti let. A pokud bude obec nadále úspěšná v získávání dotací tak jako dosud, tak i nějaké peníze zbydou.

Jistě, příjmy ze skládky by umožnily realizovat investiční akce mnohem rychleji. Je třeba ale vzít v úvahu i riziko, že dojde ke změně legislativy a že poplatek za skládky, který nyní putuje obcím, bude v horizontu několika let částečně přesměrován do krajských a státních fondů, odkud bude dále přerozdělován na velké investiční projekty pro recyklaci a další zpracování odpadů. Může se stát i to, že poplatek obcím sice zůstane, ale bude účelově vázán na kompenzace negativních vlivů skládky. Pak bychom mohli zapomenout na to, že by nám skládka zaplatila například generální opravu kulturního domu nebo hasičárny.

Konkrétní parametry nového zákona o odpadech zatím nejsou známy a v tuto chvíli se lze opírat pouze o kusé informace z různých odborných seminářů, na nichž zástupci Ministerstva životního prostředí informují odbornou veřejnost o jeho základních konturách. Nic z výše uvedeného se tedy samozřejmě stát nemusí, ale neměli bychom zapomínat na to, že výstupy produkované naším parlamentem přinášejí často nejrůznější překvapení, a není tedy na místě toto riziko bagatelizovat. Již nyní jsou „úplatky“ obcím za skládky vnímány poměrně kontroverzně, protože ničím nepřispívají ke snižování množství odpadů ukládaného na skládky, ale spíše konzervují současný stav, a navíc pomíjejí skutečnost, že negativními dopady skládky často netrpí jen obec, na jejímž území se skládka nachází, ale i obce okolní. Což je opět případ Skládky Uhy.

Je třeba mít na zřeteli, že EU v posledních letech vyvíjí čím dál silnější tlak na materiální a energetické využívání odpadů s cílem úplného zákazu primitivního skládkování. Ostatně v řadě okolních zemí už je skládkování netříděných odpadů zcela zakázáno. Projekty na opětovné využívání odpadů však vyžadují velké investice a lze tedy očekávat velký tlak, aby se minimálně část peněz plynoucí nyní do kapes obcím přesunula do příslušných dotačních programů.

Je na každém z nás, abychom si vyhodnotili, zda nám ty peníze za to stojí, tj. zda na svém území strpíme již bůhvíkolikátou skládku a podepíšeme symbolickou smlouvu s Mefistem. Je to jen otázka priorit.

Ať už se ale občané přikloní v referendu na tu či onu stranu, měli by vědět, že příjmy ze skládky nejsou zdaleka tak vysoké ani jisté, jak jsou nyní vedením obce prezentovány, a že finanční situace obce není zdaleka tak kritická, jak se to na první pohled možná jeví.

Dokážeme žít se skládkou, ale dokážeme dobře žít i bez ní.

Tento text vyjadřuje stanovisko Občanského sdružení Nelahozeves