K místnímu referendu

Místní referendum je jednou ze základních forem přímé demokracie. Je všelidovým hlasováním, ve kterém voliči vyjadřují svůj souhlas nebo nesouhlas s předloženým řešením konkrétního problému.

O rozhodování v rámci místního referenda v negativním slova smyslu se dá mluvit jako o rozhodování bez odpovědnosti, neboť občany hlasující v referendu nelze za jejich špatná rozhodnutí odvolat, sankcionovat, nelze v této souvislosti dovozovat jejich politickou odpovědnost.

Obecně lze uvést, že rozhodování formou místního referenda má své přednosti i nedostatky.

Jednoznačně pozitivními aspekty místního referenda je vyšší míra informovanosti občanů o konkrétní problematice (společně s referendem se zpravidla koná informační kampaň), občané zároveň cítí svou individuální jedinečnost, neboť je jim jinak sdělováno, že jejich vlastní názor má váhu a pociťují i svou odpovědnost za svá rozhodnutí. V tomto kontextu je referendum skutečným obrazem veřejného mínění.

K negativním aspektům místního referenda lze přiřadit nemožnost v reálné situaci veřejnost informovat naprosto o všech skutečnostech, které jsou nebo mohou být podstatné a nezbytné pro rozhodnutí, dále pak možnost výsledek rozhodnutí v rámci referenda negativně ovlivnit nevhodnou nebo zavádějícím způsobem položenou otázkou a možnost výsledek rozhodnutí velice snadno ovlivnit prostřednictvím populistických prohlášení. V rámci rozhodování v místním referendu je vyžadována striktní odpověď (v podobě jednoznačného souhlasu či jednoznačného odmítnutí) na konkrétní otázku, a tudíž prakticky nelze dospět ke kompromisům nebo podmíněným rozhodnutím. Dalším negativem je reálně uvažovaná nedostatečná „kvalifikovanost“ hlasujících občanů pro rozhodování o otázce dotýkající se odborné záležitosti.

S pojmem kvalifikovanosti k rozhodování je vázána informovanost občana o rozhodované věci. Případnou nedostatečnost podávané informace a s tím spojenou i znalost diskutované problematiky pro potřebu objektivního rozhodování lze chápat jako další negativum. Paradoxně může objektivnost rozhodování negativně ovlivnit i přemíra poskytovaných informací. Pro přímé rozhodování občanů je nezbytná pečlivá a déletrvající kampaň, jen jejímž prostřednictvím mohou být přijatelnou formou osvětlena všechna pro a proti tak, aby mohla být přijímána jen ta řešení, jež jsou výsledkem pouhého racionálního zvážení.

Proces získávání relevantních informací je ohrožen možnými negativními jevy: ovlivňování občanů stran různých zájmových skupin prostřednictvím neobjektivních a nevyvážených informací, v krajním případě i cílených a promyšlených dezinformací, popř. různými způsoby nátlaku. V tomto uvažovaném negativním kontextu lze výkon práva místního referenda považovat i za velice pro společnost nebezpečnou a zneužitelnou věc.

V neposlední řadě další úskalí uplatnění „přímé demokracie“ souvisí s případnou nezbytností rozhodování o nepopulární záležitosti. Hrozí, že nepopulární opatření nebude přijato, neboť občan „nebude přesvědčen“ o jeho nezbytnosti, a to zejména pokud výkon takového opatření bude subjektivně hodnotit jako „nevýhodné pro svou osobu“.

V naší obci je evidováno, pokud jsem dobře informován, 1 374 oprávněných voličů. Přípravný výbor původně stran OsN připravovaného místního referenda opatřil v rámci podpisové akce 574 podpůrných podpisů oprávněných voličů. Tato skutečnost, bohužel, o ničem nevypovídá, resp. nevypovídá o tom, zda pouhých 574 oprávněných voličů odmítá možnost vybudování řízené skládky na území obce, nebo zda pouhých 574 oprávněných voličů má potřebu vyjádřit se, zda zamýšlenou stavbu na území obce strpí nebo nestrpí. Dodnes totiž není zcela jasné, jakou argumentací bylo oněch 574 oprávněných voličů k podpisu vyzýváno.

V několika následných dnech, před uskutečněním rozhodnutí v místním referendu, bude vydáno speciální číslo Nelahozeveského zpravodaje, ve kterém bude dána možnost do věci „zainteresovaným“ subjektům (OsN, .A.S.A. spol. s r. o., obec Nelahozeves, popř. dalším) podat veřejnosti „své“ informace, popř. osvětlit „svůj“ náhled na věc. Předpokládám, že obec Nelahozeves předloží veřejnosti informace v drtivé většině charakteru striktně odborného. Přiznávám, že sám nejsem schopen zodpovědně posoudit předjímaná technická data, a domnívám se, že v naší obci nejsem takovým jediným. Zároveň si uvědomuji, že jsem byl vmanipulován do situace, kdy bych měl uplatnit své právo vyjádřit se k věci veřejné. Já své právo samozřejmě využiji, ale tak, že umožním pravým znalcům předmětné ryze odborné problematiky v konečném důsledku odpovědně rozhodnout. Budu volit pro skládku. Nikoli proto, že si svůj další život bez řízené skládky na území naší obce nedokážu představit, ale proto, že bych velice nerad „své“ obci v opojení náhle přiznané moci, byť neúmyslně, uškodil.

Bez ohledu na to, jaký názor na věc máte, vážení spoluobčané – oprávnění voliči, rád bych vás dne 15. 2. 2013 potkal u volební urny, vás všech 1 373 sousedů.

Josef Kukla
místostarosta
V Nelahozevsi dne 23. ledna 2013