Ano, se stavbou skládky souhlasím, i když reálnou možnost, že stávající skládka komunálního odpadu z území sousední obce Uhy přesáhne i na naše území, nepřijímám s nadšením. V podstatě bych byl raději, kdyby i stávající skládka byla o několik desítek, či dokonce stovek kilometrů dál od mého bydliště. Jsem Čech. Ať se pohledem na skládku kochá někdo jiný. I když ty peníze, co za ten pohled dostává… Ostatně, byl bych ale také raději, kdyby mne ráno z krásného snu nenásilně probudil paprsek nad obzor vycházejícího slunce, nikoli řev motoru okolo mého domu nezákonnou rychlostí řítícího se automobilu, jehož řidič (řidička) je nadán vírou ve svou nesmrtelnost, neomylnost a důvodnost svého rychlého bytí. Radost by mi rozhodně přinesl první ranní pohled na probouzející se přírodu, nikoli na objekt místní továrny, a taktéž bych raději zaslechl štěbetání poletujícího ptactva, nikoli hlučné hlášení, že na třetí kolej přijede vlak z Horní Dolní… Dost již citovým výlevům a zpět, byť jen krátce, k tématu skládky.
V současné době je v některých zemích upřednostňováno spalování odpadů ve spalovnách, v jiných skládkování nerecyklovatelných odpadů nebo budování zařízení MBÚ (mechanicko-biologická úprava odpadu). Předpokládá se (na celém širém světě) vzrůstající tendence produkce odpadů (neplatí v době hospodářské krize). Provozovatelé skládek, spaloven nebo zařízení MBÚ mají problém nacházet vhodná místa pro svou činnost, často naráží na odpor místních obyvatel. Uvedené způsoby likvidace odpadů mají své výhody, také však nevýhody. Skládky jsou náročné na velký prostor, v souvislosti s jejím provozem jsou uvažovatelná rizika – emise, kontaminace spodních vod a půdy, požáry atd. A spalovny, ty na tom nejsou o moc lépe – vysoké provozní náklady spojené i se samotnou realizací spalovny (při výstavbě spalovny se investiční náklady počítají v řádu miliard korun, oproti skládkám – ty v řádech pouhých desítek miliónů), odpad před vlastním spálením (využitím) je nezbytně nutné zpracovat (příp. finančně nákladnější nákup již zpracovaného odpadu zapříčiňuje, že někteří provozovatelé spaloven se pak z existenčních důvodů snaží získat odpad levnější tzv. „za každou“ cenu, takže pálí i „nekvalitní“ odpad), i pálení „kvalitního“ odpadu představuje rizika – únik škodlivých chemických látek do prostředí, vznikají kaly obsahující těžké kovy (jen ty nejmodernější, a tím pádem i nejdráž „pořízené“, spalovny umí těžké kovy recyklovat). A zařízení MBÚ – vyšší finanční náklady na pořízení technologií, pomalejší návratnost investic, nezbytnost pravidelného a v dostatečném množství do zařízení dodávaného odpadu, závislost provozu zařízení MBÚ na existenci jiných zařízení, např. blízké skládky.
Ekonomicky silní provozovatelé v areálech svých skládek umísťují různá technologická zařízení a provozy (snaží se i zavádět technologie MBÚ), které doplňují prosté skládkování odpadů, a tak se snaží část odpadů, které je možno materiálově nebo energeticky využít, na skládkách neukládat. I tato skutečnost nepřisvědčuje nepotřebnosti skládek (myšleny velké, na vhodném místě, např. mimo zátopovou oblast, dislokované skládky, provozované zodpovědnými provozovateli). Zavádění moderních přístupů k nakládání s odpady nelze předpokládat snad jen u některých malých a středních firem pro jejich silnou motivaci ke snižování nákladů provozu skládky. I v budoucnu bude nepochybně platit, že dnes v ČR téměř „glorifikované“ spalovny nejsou samospasným řešením, což odůvodňuje platnost předpokladu, že skládka neztratí svůj stěžejní význam v procesu nakládání s komunálním odpadem. Ani provozování spaloven a ani zařízení MBÚ za současného stavu vědeckých poznatků nedokáže z povrchu zemského odstranit všechen lidskou činností vzniklý odpad.
V současné době se v ČR ani ekonomicky silní investoři do budování spaloven nepouští s vervou. Ke spočítání dosud fungujících spaloven v ČR mi postačí prsty jedné mé ruky. Pro spočítání vážných uchazečů o status provozovatele spalovny mi pak postačí zbytek prstů jedné ruky neobyčejně nešikovného truhláře.
„Masovému“ rozšíření odstraňování odpadů prostřednictvím spaloven či zařízení MBÚ dosud brání finanční náročnost pro jejich vybudování a provoz, a s tím spojená ne nepodstatná finanční rizika pro investora, resp. provozovatele. Skutečnost, že provozování spaloven a zařízení MBÚ se neobejde bez funkčních skládek, je nezpochybnitelná. Dnešní odpůrci skládek, mimo jiné, argumentují tím, že připravovaná novela zákona o odpadech znevýhodní obce postupným (ve prospěch krajů či SFŽP) snižováním poplatků za uložení odpadů na jejich území. Při předpokladu, že i nadále budou mít obce významnou možnost spolurozhodování, zda na jejich území budou provozovány potřebné skládky nebo nebudou, nelze jednoznačně odmítnout vizi, že finanční ztráty ze snižovaného zákonného poplatku nebudou státem hojeny jinou výhodou. I při předpokladu, že se tak nestane, bude provozování skládky do jisté míry pro obec stále výhodné – byť nižší finanční částka z poplatku, ale s ohledem na ponížené množství ukládaného odpadu pro obec pravidelný finanční příjem po delší dobu, za podmínek, kdy se v okolí skládky sníží nákladní doprava a bude ukládán zbytkový již ne tak „problematický“ odpad.
K dnešnímu dni jsem se osobně zúčastnil všech jednání o technických otázkách dotýkajících se případné realizace rozšíření Skládky Uhy o IV. etapu. Byl jsem přímým svědkem jednání pracovníků realizačního týmu firmy .A.S.A. s. r. o. s „naším“ Ing. Jakoubkem. Mám přehled o Ing. Jakoubkem podaných technických požadavcích na změnu či doplnění projektu zamýšleného díla a o stavu průběžného plnění stran investora. Znám názor Ing. Jakoubka a dalších s ním ve prospěch naší obce spolupracujících odborníků vztahující se k rozšíření skládky na území naší obce, a proto se na výše položenou otázku odvažuji odpovědět „ano“.
Josef Kukla
místostarosta