Kdo rozhodne o rozšíření Skládky Uhy?

V předchozím článku jsme se věnovali neveřejnému jednání mezi zastupitelstvem obce Nelahozeves s firmou .A.S.A., které se uskutečnilo minulý týden v sídle obecního úřadu a o jehož průběhu vedení obce není ochotno poskytovat žádné informace. Nyní se podívejme na to, proč by zastupitelé neměli na takový formát jednání vůbec přistupovat a jakou vlastně v celém procesu hrají roli.

O jaké peníze se hraje

Skládka Uhy dokázala v roce 2010 vygenerovat svým majitelům zisk přesahující 24 milionů (data za rok 2011 zatím nejsou k dispozici). To je oproti roku 2009 pokles o cca 20 %, protože množství odpadu odváženého na skládky se stále snižuje, na situaci se navíc podepsala ekonomická recese. Ale stále jsou to poměrně zajímavé peníze.

Budeme-li předpokládat, že množství skládkovaného odpadu bude i nadále klesat zhruba tempem 10 % ročně, zisk majitele skládky za následujících 20 let se bude pohybovat v součtu okolo 200 milionů korun. To samozřejmě předpokládá, že bude otevřena IV. etapa, protože III. etapa se dle dostupných informací naplní během několika měsíců.

Ruku v ruce s tím půjdou i příjmy obce. Zatím je těžké odhadnout, v jaké podobě bude schválen nový zákon o odpadech, jehož věcný záměr má jít za měsíc do vlády – příklad nedávno schváleného nového zákona o ochraně ovzduší totiž ukazuje, že vláda může říkat čehý, ale zlobbovaní poslanci řeknou hot. Variant, jak mají být poplatky za skládkování do budoucna konstruovány, se v uplynulých letech každopádně objevilo několik a jejich analýza přesahuje rámec tohoto článku (k tomuto tématu se vrátíme znovu, až věcný záměr zákona projedná vláda). I kdybychom ale předpokládali, že poplatek se bude postupně snižovat, stejně jako množství skládkovaného odpadu, stále by to do obecní pokladny přineslo do roku 2030 souhrnné příjmy ve výši několika set milionů korun. Zpočátku to bude hodně (desítky milionů ročně), ke konci už jen málo (jednotky milionů). Sám generální ředitel .A.S.A. Arnošt Kastner v anketě měsíčníku Odpady připustil, že skládkování odpadu jako obor průmyslové činnosti zanikne někdy kolem roku 2025.

Kdo rozhoduje

V této vysoké hře o stovky milionů korun sehraje zásadní roli současná samospráva Nelahozevsi.

Klíčové je územní řízení u stavebního úřadu v Kralupech – jakmile jím skládka úspěšně projde, je v podstatě rozhodnuto. Územní řízení už jednou začalo, ale po přívalu námitek od obce a Občanského sdružení Nelahozeves zase rychle skončilo. .A.S.A. byla předloženými námitkami zjevně zaskočena, ostatně na středečním jednání se zastupiteli označila přístup obce za “podraz” a dala najevo, že příště by ráda měla věci trochu více pod kontrolou.

V blízké době bude žádost o územní rozhodnutí podána podruhé. Lze očekávat, že se .A.S.A. bude tentokrát snažit dopředu s obcí dojednat, jak by měl záměr vypadat, aby jej obec znovu nesestřelila. Právě proto je důležité, aby veškerá jednání byla pod veřejnou kontrolou.

Podání námitek k dalšímu kolu územního řízení je v kompetenci jediné osoby – starostky Petry Urbanové. Pokud starostka nebude mít vůči upravené dokumentaci zásadnější připomínky, výrazně tím zvýší šanci, že záměr projde. Zastupitelstvo sice může převést pravomoc k podání námitek na sebe, ale s vysokou pravděpodobností to neudělá, protože většina zastupitelů je ke starostce naprosto loajální.

Pro případ, že by žádost u stavebního úřadu (u odvolacího orgánu, u soudu – nehodící se škrtněte) neprošla pro rozpor s územním plánem, je třeba územní plán co nejdříve změnit. Změnu územního plánu musí schválit v rámci poměrně komplikovaného procesu celé obecní zastupitelstvo.

Že otázka změny územního plánu bude dříve či později na stole a že to jsou právě oni, kdo budou o této změně s vysokou pravděpodobností rozhodovat, si již začínají uvědomovat i jednotliví zastupitelé. Je tedy už na čase přestat se schovávat za alibistickou formulku, že “skládce se stejně nedá zabránit”. Není to pravda. Záměr skládky je ve zjevném rozporu s územním plánem, takže skládce se nepochybně zabránit dá, pokud k tomu bude dostatečná vůle. Stačí nezvednout ruku pro změnu územního plánu a na rozpor záměru s územním plánem formou pečlivé analýzy upozornit stavební úřad v Kralupech.

Mají zastupitelé právo rozhodnout?

Starostka Petra Urbanová už opakovaně dala najevo, že budou-li z jejího pohledu splněny všechny zejména bezpečnostní a kontrolní požadavky, pak proti skládce nic nemá. Obdobné stanovisko zastává i většina ostatních zastupitelů, byť někteří se snaží to nedávat najevo příliš otevřeně. Jediný, kdo se veřejně staví proti záměru, je v tuto chvíli Eliška Brázdová.

Na tomto místě je však zapotřebí současné zastupitele upozornit, že jejich legitimita k jakémukoliv postupu ve prospěch skládky je velmi slabá.

Připomeňme si, co jednotlivá uskupení říkala o skládce před volbami. Vítězné sdružení Dvořákova Nelahozeves (Petra Urbanová, Jaroslav Otásek, Stanislav Kuchta, Jaroslav Král) se skládkou ve svém volebním programu zabývalo velmi okrajově. Lešany pro Nelahozeves (Václav Turecký, Pavel Matoušek, Eliška Brázdová) sice ke skládce zveřejnily prohlášení, to se však věnovalo spíše transparentnosti procesu schvalování skládky než skládce samotné (přesto stojí za to si ho v této souvislosti znovu připomenout). Komunisté (Květuše Dittrichová, Josef Kukla) pro jistotu nezveřejnili program žádný.

S vědomím tohoto slabého mandátu by zastupitelé (a vedení obce obzvláště) měli okamžitě ukončit politiku neformálních obědů, utajovaných schůzek a dokumentů, které nelze zveřejnit, protože to “není vhodné” či proto, že jsou to “polotovary”.

Jediný, kdo má za této situace od voličů plnohodnotný mandát k podpoře skládky, je bývalý starosta Jaroslav Otásek. Ten sice záměr rozšíření skládky před obyvateli dlouho tajil, ale když to v létě 2010 prasklo, začal chodit na schůzky s občany a projekt obhajoval – mimo jiné i v kralupské televizi a naposledy pouhých pár dnů před volbami na stránkách Nelahozeveského zpravodaje. A přesto (či možná právě proto) získal největší množství hlasů ze všech kandidátů.

Ostatní zastupitelé se více či méně ochotně začali ke skládce vyjadřovat až po volbách. Názor Stanislava Kuchty a Jaroslava Krále neznáme dodnes.

Lze samozřejmě namítnout, že stejně jako nemají zastupitelé mandát k podpoře skládky, nemají ani mandát k jejímu odmítání, které může obec v konečném důsledku připravit o desítky milionů korun ročně. Jenže ta situace není vůbec symetrická. Pokud se současné zastupitelstvo rozhodne proces zdržovat do příštích voleb, může skládku stále ještě podpořit (například ve formě změny územního plánu) příští zastupitelstvo. Naopak to však neplatí. Pokud současná samospráva skládku podpoří, s vysokou pravděpodobností bude celý povolovací proces dokončen v průběhu roku 2013 a žádné další zastupitelstvo už na tom nikdy nic nezmění. Skládka zde pak bude se všemi klady i zápory možná i několik dalších desetiletí.

Třetí cesta

Ještě je tu ale jedno možné řešení.

Na jedné straně je tu potenciál velkých příjmů – například pouhý první rok provozu skládky by stačil na úplné oddlužení obce, opravu střechy školní jídelny a generální rekonstrukci celého kulturního domu. Druhý rok pak postačí na vybudování splaškové kanalizace ve zbytku obce včetně oprav kanalizace v ulicích, kde neplní svou funkcí (Vltavská, V Lipské). Spolky nebudou muset bojovat o peníze – každý dostane, kolik bude potřebovat. A takhle by se dalo pokračovat dál.

Na straně druhé jsou tu známé a mnohokrát diskutované dopady na životní prostředí, dopravu v Podhořanech, krajinný ráz, biotop, riziko zápachu, papírky a jiné lehké složky odpadů létající po obci, riziko kontaminace spodních vod a další negativní vlivy a rizika, se kterými bude Nelahozeves žít třeba dalších třicet let, přičemž na konci toho všeho tu bude už navždy stát kopec o nepřirozeném tvaru vyčnívající více než 20 metrů nad okolní terén a některá rizika setrvají i po uzavření skládky a mohou se projevit třeba až u našich vnoučat.

A nyní je třeba si položit zásadní otázku.

Skutečně je správné, aby toto rozhodnutí s naprosto bezprecedentními důsledky uskutečnila hrstka lidí, jejichž názory na tento problém nebyly před volbami známé (s výjimkou Jaroslava Otáska a pak ještě Pavla Matouška, který byl před volbami velmi ostře proti skládce a teď pomalu otáčí), a někteří z nich se nevyslovili dodnes?

Není to náhodou ideální téma pro referendum?

Na rozdíl od Ďáblic, kde bylo v referendu 93 % hlasujících proti skládce, by výsledek v Nelahozevsi nemusel být vůbec jednoznačný.