Finanční situace obce Nelahozeves je velice závažná a obec bude jen s velkými potížemi plnit závazky, kterými je v současné době zatížena. Vyplývá to z vystoupení starostky Petry Urbanové na posledním prosincovém zasedání zastupitelstva. Starostka na zasedání výslovně uvedla, že obec je “téměř nad propastí bankrotu”.
S pomocí série detailních prezentací promítaných na projekční plátno starostka seznámila přítomné zastupitele a zástupce veřejnosti se strukturou rozpočtu obce a závazky, které obec v současné době má.
Dluhy obce: 22 miliony
Nejvážnějším problémem jsou obrovské dluhy, které k dnešnímu dni představují více než 22 miliony korun. Největší částí dluhu je půjčka od obce Uhy. Od těch si Nelahozeves v roce 2010 půjčila 10 milionů korun a úvěr zajistila zástavou ve formě kulturního domu, hasičské zbrojnice a budovy obecního úřadu. Tento úvěr musí obec splácet postupně v průběhu let 2011–2015. První dva miliony byly splaceny již v loňském roce, zbývá tedy splatit 8 milionů korun.
Další částí dluhu je úvěr od podnikatele Petra Pohla, jehož stavební firma prováděla v minulosti v některých částech obce výstavbu kanalizace a také rekonstrukci střechy základní školy. Tento úvěr ve výši 4,3 miliony korun měl být podle původní úvěrové smlouvy splacen již v roce 2009 – obec tak byla téměř dva roky v prodlení, než nová starostka uzavřela s Pohlem dodatek, kterým se splatnost posunula na rok 2012. Podle starostky však nebude obec schopna tento úvěr splatit ani v tomto posunutém termínu – na financování dluhu je ve schváleném rozpočtu vyhrazeno “pouze” 2,4 milionů korun, z čehož převážnou většinu spolkne splátka obci Uhy.
Právě výstavba kanalizace firmou Petra Pohla pak představuje další, nejvíce problematickou část závazků. Pohl si totiž k dnešnímu dni nárokuje dalších téměř 8,5 milionů korun za výstavbu kanalizačního řadu a kanalizačních přípojek ve Vltavské, Zahradní a Příčné ulici a v Lešanech. Tyto závazky však nejsou řádně podchyceny, neboť stavební firma dle ústní dohody s tehdejším starostou Jaroslavem Otáskem dosud nezaslala obci příslušné faktury. Obec by je totiž neměla z čeho zaplatit a dodavatel se tak chtěl vyhnout situaci, kdy by z neuhrazených faktur musel odvést DPH.
Protože od dokončení posledních prací firmou Petra Pohla uplynuly již více než dva roky, starostka má v úmyslu ustanovit odbornou pracovní skupinu, která by měla posoudit oprávněnost těchto nároků s ohledem na příslušné smlouvy a skutečně provedené práce.
Obdobným způsobem zůstávají zatím nevypořádané také práce architektky Ivety Merunkové. Ta pro obec v letech 2007–2009 připravovala změny územního plánu, které měly mj. umožnit výstavbu IV. etapy skládky Uhy a štěrkopískovny v Lešanech. Pro odpor několika orgánů státní správy však návrh změn nakonec zastupitelstvo nemohlo schválit a celá práce za bezmála 400 tisíc korun, která také není zatím ani vyfakturována, tak přišla vniveč.
Mezi další závazky patří dluhy za zakoupený traktor a Ford Transit v celkové výši necelých 600 tisíc korun.
Proč se obec zadlužila?
K největšímu nárůstu dluhů došlo v letech 2009 a 2010, zejména v souvislosti s výstavbou kanalizace a nového veřejného osvětlení v některých částech obce. Zatímco v roce 2008 činily oficiální dluhy obce “pouhých” 1,8 milionu korun, v roce 2009 už to bylo 12,7 milionů a v roce 2010 již bezmála 18 milionů (viz graf). K tomu je ještě třeba připočíst nevyfakturované práce Petra Pohla a Ivety Merunkové za dalších několik milionů.
Podle vyjádření bývalého starosty Jaroslava Otáska byly dříve dotace na výstavbu kanalizace poskytovány pouze za předpokladu spoluúčasti obce ve výši 40 %, a pokud tedy obec chtěla vybudovat kanalizaci, musela si na to půjčit. Bývalý zastupitel Jiří Rous v této souvislosti upozorňoval, že deficitní hospodaření je v případě investičních projektů nezbytné a normální. Jiří Rous zmínil například plynofikaci obce, která byla prováděna v 90. letech a na kterou si obec půjčila 12 milionů korun (dnes již splacených).
Tehdejší starosta Jaroslav Otásek předpokládal, že nejpozději od roku 2011 začne obec vydělávat na IV. etapě skládky Uhy, jejíž provoz by obci na poplatcích přinesl dodatečné příjmy v řádu několika desítek milionů korun ročně. Příjmy ze skládky ve výši přesahující 6 milionů korun byly dokonce uvedeny v první pracovní verzi rozpočtu na rok 2011, přestože proces povolování skládky byl tehdy (v prosinci 2010) na samém počátku. V současné době je přitom osud IV. etapy skládky značně nejistý, a to tím spíše, že samotná obec Nelahozeves začala v poslední době vystupovat proti záměru.
Privatizovat a šetřit
Starostka Petra Urbanová na prosincovém zasedání předložila zastupitelům několik možných řešení problému. Jako první navrhla prodej nemovitostí, které obec není schopna spravovat – mezi ně patří např. autoklempírna nebo prodejna v ulici Pod Strání. Prodej autoklempírny v Zagarolské ulici navrhoval už v únoru 2011 tehdejší místostarosta Jaroslav Otásek, ale zastupitelstvo jeho návrh zamítlo. Zastupitel Pavel Matoušek tehdy doporučoval, aby se případný prodej zvažoval zejména v kontextu toho, zda si může obec dovolit budovu vlastnit.
Petra Urbanová dále navrhla prodej kanalizačního řadu, který je ve vlastnictví obce, příslušné vodárenské společnosti. To by dle vyjádření starostky mohlo vynést několik milionů korun.
Vějíř navržených řešení doplňuje pokus o získání standardního bankovního úvěru ve výši, která umožní pokrýt většinu stávajících závazků, přičemž splácení tohoto úvěru by bylo rozloženo na dobu nejméně patnácti let. Na splátky dluhu lze totiž v běžném ročním rozpočtu obce, s ohledem na řadu mandatorních výdajů, vyhradit maximálně cca dva miliony korun. Vedle toho je třeba počítat s úroky.
Petra Urbanová zároveň upozornila, že do doby splacení všech dluhů nebude moci obec na vlastní náklady provádět žádné větší investiční akce. Veškeré investice se budou muset řešit pomocí dotací, přičemž i jednotlivé dotační příležitosti bude muset obec zvažovat s ohledem na stanovenou minimální spoluúčast obce, která se může pohybovat od nuly až po desítky procent celkových investičních nákladů.
Velkou zdrženlivost ve výdajích doporučuje i rozpočtový výhled obce, který pro obec v listopadu 2011 vypracoval nezávislý odborník na veřejné finance Luděk Tesař. Jeho zpráva uvádí, že současná zadluženost obce je na hranici možností, a doporučuje restrukturalizovat dluh tak, aby se splátky rozložily do delšího období. Zpráva navíc vůbec nebere v úvahu neoficiální dluhy (nevyfakturované práce), které mohou dosahovat téměř 9 milionů korun, a do budoucna též počítá s trvalým nárůstem počtu obyvatel (a tedy vyššími daňovými příjmy), což je však faktor, na který se nelze spolehnout. Naopak lze očekávat, že počet obyvatel bude v následujících letech spíše stagnovat, neboť tempo výstavby nových domů se v posledním roce značně zpomalilo. Zpráva se také vůbec nezabývá předpokládaným zvýšením úroků v souvislosti s rozložením splátek do delšího období.
Zpráva dále upozorňuje, že obec dlouhodobě nevytváří žádné finanční rezervy na obnovu stávajícího majetku. Tento problém se již začíná projevovat například v souvislosti s havarijním stavem školní jídelny a kulturního domu. Oba objekty vyžadují urychlené opravy (školní jídelna potřebuje novou střechu a kulturní dům alespoň nové elektrické rozvody), obec však pro tyto účely nemá k dispozici žádné finanční prostředky.
Zátěž závazků obce se promítla i do schváleného rozpočtu na rok 2012.
Bude Nelahozeves platit pokutu Anglickému Resortu?
Kromě již existujících závazků se nad obcí vznášejí i dvě nezanedbatelné finanční hrozby.
Tou první je smlouva o změně využití pozemků v územním plánu, kterou uzavřel v létě 2010, pár měsíců před komunálními volbami, tehdejší starosta Jaroslav Otásek s developerskou firmou Anglický Resort. Zavázal se v ní, že obec do konce roku 2010 změní územní plán tak, aby developer mohl stavět na pozemcích mezi současným Resortem a starou zástavbou v Lešanech (k tomuto záměru se podrobněji vyjádřil jednatel Anglického Resortu Libor Škoda v rozhovoru pro Nelahozeves.info z března 2011). Obec však územní plán dodnes nezměnila; podle vyjádření současné starostky Petry Urbanové muselo být už v okamžiku podpisu jasné, že termín je nesplnitelný. Za nesplnění přitom obci hrozí vysoké smluvní pokuty, které se mohou v průběhu následujících čtyř let vyšplhat až na 12 milionů korun.
Obdobným případem je záměr štěrkopískovny v Lešanech – i zde existuje smlouva zavazující obec změnit územní plán, aby se v prostorách vedle Resortu mohlo těžit. V této smlouvě sice nejsou stanoveny žádné konkrétní sankce, ale poté, co obec smlouvu v létě loňského roku vypověděla, začal právní zástupce podnikatele Františka Jampílka vyhrožovat žalobou o náhradu škody. Dle informací starostky i zástupce protistrany Miroslava Mužíka v současné době probíhají jednání mezi advokáty obou stran. Že by dospěli k dohodě, není příliš pravděpodobné. Miroslav Mužík odmítl upřesnit částku, kterou by těžební společnost po obci vymáhala. Obdobné případy z jiných obcí, se kterými Jampílek vede spor, však ukazují, že by se mohlo jednat o částku v řádu jednotek až desítek milionů korun.
I těmto dvěma kauzám se budeme ještě podrobněji věnovat v dalších článcích.
Foto obce Uhy: Aktron / Wikimedia Commons
Fotografie Petra Pohla byla převzata z propagačního materiálu firmy POHL cz, a. s.