V Kralupech stavěli nové parkoviště, odpad končil na černé skládce v Nelahozevsi

Černá skládka, kterou v obci provozuje podnikatel Josef Kratochvíl, jinak též majitel penzionu a restaurace V Podzámčí, se stala úložištěm odpadů z výstavby nových parkovacích stání na kralupském sídlišti Kochmanka. Investorem této stavby je město Kralupy nad Vltavou.

Vozidla mělnické firmy Rybář stavební, která zakázku pro obec realizovala, vozila na Kratochvílovu skládku po dobu přibližně dvou týdnů zeminu a betonové zbytky starých obrubníků a chodníků z kralupského sídliště.

Skládka se nachází v sousedství několika dalších, většinou již rekultivovaných skládek (skládka styrenových smol, struskoviště, skládka kalů, skládka veterinárního ústavu Tišice) nad hleďsebskou strání. Lze se k ní dostat lesní cestou, která ústí na hlavní silnici nedaleko mostu přes železniční trať. Cesta je opatřena závorou. Podle našich informací má klíč k závoře pouze zástupce majitele lesů Martina Lobkowicze (ten vlastní i samotný pozemek pod černou skládkou) a právě Josef Kratochvíl, který má prostor skládky v nájmu již od roku 1995. Obecní úřad Nelahozeves podle vyjádření starostky Petry Urbanové klíč od této závory nemá.

Skládka bez povolení

Josef Kratochvíl uvedl firmu Rybář stavební v omyl. Tvrdil jí totiž, že má pro ukládání tohoto typu odpadu stavební povolení, což ale nebyla pravda. V prvé řadě: povolení ke skládkování inertního odpadu (včetně betonu) mu vypršelo již před osmi lety a od té doby žádné nové nezískal – a podle názoru odborníků ani v tomto prostoru už nikdy nezíská. Mimo jiné též z důvodu, že předmětný pozemek je součástí regionálního biocentra Kořenice, které požívá zvláštní právní ochrany – nebo by alespoň mělo.

V souvislosti s tímto incidentem je na vině i samotná stavební firma, protože podle zákona o odpadech si každý musí ověřit, že odpad předává osobě, která je k jeho převzetí oprávněna.

Pokud jde o výkopovou zeminu, platná legislativa není zcela jednoznačná. Zejména existují různé názory na to, zda je pro ukládání zeminy pro účely rekultivace zapotřebí povolení krajského úřadu dle zákona o odpadech – k tomuto tématu se ještě vrátíme v některém z dalších připravovaných článků.

V každém případě je však zapotřebí minimálně stavební povolení. Právě tím se Josef Kratochvíl oháněl před firmou Rybář stavební – taktně jí přitom zamlčel, že stavební povolení na rekultivaci prostoru formou navážení výkopové zeminy dostal už v září 2009, a protože tuto stavbu dosud nezahájil, povolení mezitím propadlo. Že stavba nebyla řádně zahájena, lze dovodit např. z toho, že dodnes nebylo provedeno její vytyčení odborně způsobilou osobou, zahájení stavby nebylo nahlášeno stavebnímu úřadu a na místě nevisí povinná cedule „STAVBA POVOLENA“.

Poučení pro Rybáře

Samotné město Kralupy nad Vltavou, byť je investorem stavby, za tuto situaci zřejmě nenese žádnou zodpovědnost. Podle sdělení Jana Cichry z odboru realizace investic kralupského úřadu je za řádnou likvidaci odpadů v souladu se zákonem zodpovědná přímo stavební firma.

Referentka odboru životního prostředí Helena Traxlová k tomu dodává, že firma již ze skládky veškerý odpad minulé úterý (13. prosince) odvezla. „Není nám lhostejné, kam tato společnost své odpady následně ukládá,“ ujišťuje Helena Traxlová a dodává, že firmu Rybář stavební na důvodné podezření na nepovolené nakládání s odpady upozornila již 12. prosince.

Jednatel firmy David Rybář tvrdí, že odvoz zeminy a betonových zbytků byl od počátku plánován a že skládka Josefa Kratochvíla sloužila pouze jako mezideponie.

Toto vysvětlení nevypadá moc přesvědčivě, neboť firma odvezla odpad z Kratochvílovy skládky ihned poté, co se na ni obrátil autor článku s žádosti o vyjádření, a kdy ji současně na možné protizákonné skládkování upozornilo město Kralupy nad Vltavou.

Byla by to opravdu vzácná náhoda, že odvezení odpadu měla firma Davida Rybáře naplánováno právě na tento den. Pravděpodobně účelové vysvětlení ale nechme stranou, stejně jako fakt, že daný prostor nesmí být používán ani jako mezideponie (což však zřejmě neponechá stranou Česká inspekce životního prostředí). Je zjevné, že firma pana Rybáře si jednoduše nedala pozor a naletěla vychytralému podnikateli, který si z platných zákonů již mnoho let těžkou hlavu nedělá. Když zjistila, do čeho se možná namočila, bleskurychle to vyřešila. Zjevně nehodlá riskovat případný hněv kralupského úřadu, což by jí mohlo odříznout od budoucích zakázek pro město, a negativní medializace případu by do budoucna také nebyla tou nejlepší referencí.

Věřme, že si z této události vezme poučení a že také napříště instruuje své řidiče, aby při přepravě materiálů dodržovali dopravní předpisy – na Kratochvílovu skládku a zpět totiž náklaďáky jezdily přes Lobeč a rozcestí s odbočkou na Lešany, kam je nákladním automobilům vjezd zakázán.