• Titulní stránka

Podhořanská silnice: pětadvacet let marnosti

P1020240
Typický obrázek Velvarské ulice. | foto: David Macháček
Typický obrázek Velvarské ulice. | foto: David Macháček
“Pokud se věc v dohledné době nevyřeší, budeme požadovat zastavení dopravy štěrkopísku obcí. Lidé tam žijí jako dobytek a ne jako na konci dvacátého století.” Tato slova pronesl tehdejší starosta Nelahozevsi Jaroslav Otásek 12. srpna 1993 v rozhovoru pro týdeník Mělnicko, který se ve svém článku zabýval problematickou dopravní situací v Podhořanech a Hleďsebi. “Dohledná doba” se protáhla na 20 let, aniž by se situace jakkoliv změnila. Naopak, k těžbě písku přibyla ještě skládka.

Dnes pětasedmdesátiletý Miroslav Šnýdr, majitel jednoho z domů ve Velvarské ulici, je opravdu vytrvalý bojovník. Za řešení neutěšené dopravní situace v této části obce totiž bojuje už od roku 1988. Na různé úřady napsal v posledních pětadvaceti letech desítky stížností, výzev a proseb. Aby zoufalou situaci místních obyvatel zviditelnil, společně s místními občany na konci osmdesátých let zorganizoval formou živého řetězu blokádu silnice. Dnes má ve skříni tlustou obálku plnou korespondence a pomalu to vzdává.

Obchvat nepomohl

Návrhy na výstavbu obchvatu Podhořan úřady vždy vytrvale odmítaly. Například v roce 1994 (kdy měla podle původních plánů měla skončit těžba štěrkopísku) uvedl v dobovém tisku zástupce mělnické správy silnic: “Místní přeložka znamená protnout hřeben táhnoucí

DSCF3928
Miroslav Šnýdr, symbol boje za zklidnění dopravy v Podhořanech.
Miroslav Šnýdr, symbol boje za zklidnění dopravy v Podhořanech.
se za posledními podhořanskými domy ve směru na Velvary, přemístit ze zářezu asi 1,5 milionu m3 materiálu a utratit 35–50 milionů korun na stavbu, která po vytěžení ložiska štěrkopísku nebude plně využita.”

Je pravda, že tehdy ještě neexistovala dálnice D8 a přes Podhořany vedla silnice I. třídy spojující Slaný a Mělník. Když pak byla v roce 2003 konečně (asi s desetiletým zpožděním) zprovozněna přeložka silnice č. 16 v úseku Velvary–dálnice D8, došlo v Podhořanech skutečně ke skokovému zlepšení. Postupně se však situace začala opět zhoršovat. Nad Podhořany vyrostlo centrální tankoviště ropy, těžba písku postupovala dál a dál a v závěsu za ní se začala rozpínat Skládka Uhy. To vše generovalo obrovské množství náklaďáků denně, které jezdily v těsné blízkosti rodinných domů. Tento stav trvá dodnes.

Větrat okny do ulice kvůli vysoké prašnosti není možné. Náklaďáky produkují velkou prašnost, další projíždějící auta pak prach a písek zvíří a ten potom končí v okolních domech. “Písek mám v kafi a prach už ani neutírám,” konstatoval rezignovaně Miroslav Šnýdr pro týdeník Mělnicko v roce 2001. Další nepořádek produkují náklaďáky vozící odpady na skládku – jezdí často nezasíťované, takže odpadky vypadávají ven na ulici a do zahrad. Řada domů má vlivem nadměrných vibrací praskliny široké až několik centimetrů, některé ploty jsou kvůli neustálému působení vzduchových vln úplně vyvrácené. Když sedíte v některém domě podél silnice a okolo projede náklaďák, podlaha lehce zavibruje.

DSCF3880
Některé domy mají díky neustálému vrstvení asfaltu okna ve výši silnice.
Některé domy mají díky neustálému vrstvení asfaltu okna ve výši silnice.
Správa a údržba silnic (původně spadající pod okres Mělník, dnes pod Středočeský kraj) mnohokrát slibovala, že se bude údržbě této komunikace více věnovat. Na silnici byl v minulých desetiletích skutečně několikrát položen nový povrch, což ale postupně způsobilo, že úroveň vozovky je nyní v některých místech ve výšce oken přilehlých domů. “Na silnici jsme kdysi chodili z domků směrem dolů,” napsal Miroslav Šnýdr v roce 1994 prezidentu Václavu Havlovi, “’údržbou’ komunikace ale došlo k navrstvení živice tak, že dnes je úroveň silnice asi o dva metry vyšší. Z našich oken dnes vidíme pouze pneumatiky projíždějících automobilů.” Výsledkem tohoto vrstvení je mimo jiné i stékání veškeré dešťové vody a bahna na pozemky okolních domů a odtud do sklepů. Z některých pozemků se dnes už nedá autem vyjet na ulici.

Zoufalou prosbu o pomoc tehdy podpořil i Jaroslav Otásek. “Tato silnice byla původně konstruována pro provoz povozů tažených koňmi,” uvedl tehdejší starosta ve vyjádření pro prezidentskou kancelář. “Podél této komunikace si lidé postavili rodinné domky a v té době nikdo nepočítal s tím, že se provoz rozšíří na takovou míru.”

Ceny blízkých nemovitostí jsou dnes tak nízké, že obyvatelé se v podstatě nemohou odstěhovat, protože by za utržené peníze nedokázali pořídit adekvátní bydlení jinde. Jaroslav Otásek mnohokrát žádal úřady, aby domy od lidí vykoupily, ale úspěch se nedostavil. Prezidentská kancelář také nepomohla – nešťastné občany odkázala na Obecní úřad v Nelahozevsi.

DSCF3886
Trvalé vibrace se na blízkých domech trvale podepsaly. Nebýt speciálních zpevnění, některé domy by dávno spadly.
Trvalé vibrace se na blízkých domech trvale podepsaly. Nebýt speciálních zpevnění, některé domy by dávno spadly.

IV. etapa skládky

Téma podhořanské silnice znovu ožilo v roce 2010, když byl zveřejněn záměr rozšíření skládky o IV. etapu. “Chceme, aby došlo k přepravě veškerých nákladů přes Novou Ves a obec Uhy, aby Podhořany nebyly už zatěžovány,” uvedl Jaroslav Otásek v říjnu 2010 v rozhovoru pro kralupskou televizi. “Ta komunikace, která přes Podhořany vede, určitě není stavěna na takový provoz.”

Čerstvě zvolená starostka Petra Urbanová pak skutečně požadavek na odklonění dopravy z Podhořan vznesla v listopadu 2010 v rámci projednávání EIA pro IV. etapu skládky. Ministerstvo životního prostředí jej ale smetlo se stolu s tím, že rozšířením skládky nedojde k navýšení dopravy oproti dosavadnímu stavu a pro žádná dopravní opatření tedy není důvod.

O další kroky se pak pokusil člen zastupitelstva a později místostarosta Josef Kukla. Úřady si jeho požadavky přehazovaly jako horký brambor, přesto nakonec dosáhl toho, že v červnu 2011 držel v ruce doporučení policie, aby byl ve Velvarské ulici zaveden jednosměrný provoz pro těžké nákladní automobily. Nadějné opatření, které by mohlo přinést pokles těžké dopravy až o polovinu, se však nakonec překvapivě zadrhlo na

pravo
Někdejší starosta Jaroslav Otásek v Podhořanech, rok 2001. | foto: PRÁVO - Marie Heřmánková
Někdejší starosta Jaroslav Otásek v Podhořanech, rok 2001. | foto: PRÁVO - Marie Heřmánková
poradě zainteresovaných úřadů, na niž ale nikdo z obce Nelahozeves nebyl pozván, ačkoliv právě obec opatření iniciovala. Podle dobře informovaného policejního zdroje se proti jednosměrce postavilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jako vlastník komunikace s poukazem na negativní dopad, které by takové opatření přineslo obci Uhy. Pod vlivem stanoviska ŘSD pak změnila názor i policie.

S požadavkem na jednosměrku pak obec přišla znovu loni na jaře do územního řízení pro IV. etapu skládky a pro tento účel se vybavila dokonce odborným

pdf
dopravním posudkem, který upozorňoval, že komunikace je na řadě míst příliš úzká a neumožňuje bezpečné vyhýbání vozidel. Stavební úřad v Kralupech nad Vltavou však požadavek obce zamítnul s odvoláním na stanovisko ŘSD, které jako vlastník silnice nemělo vůči IV. etapě skládky žádné námitky. Připojil také stejné odůvodnění jako o dva roky dříve Ministerstvo životního prostředí – IV. etapa skládky nepřinese oproti současnosti navýšení dopravy a žádná dopravní opatření tedy nejsou potřebná.

Že k navýšení dopravy nedojde, přitom .A.S.A. jako provozovatel skládky ujišťovala už v době, kdy připravovala III. etapu. V roce 2006 přijíždělo na tehdy otevřenou II. etapu skládky ročně v průměru 15 tisíc nákladních vozidel a investor tehdy tvrdil, že tato intenzita zůstane zachována i do dalších let, či se dokonce mírně sníží. A výsledek? V roce 2009 přijelo na skládku více než 30 tisíc náklaďáků, tj. více než dvojnásobek původního odhadu.

Možnosti odvolat se vůči rozhodnutí stavebního úřadu obec nevyužila. Oficiálně to bylo odůvodněno tím, že šance na úspěch by beztak byly velmi malé. Je ale jasné, že obec si v prvé řadě nechtěla komplikovat vyjednávací pozici vůči .A.S.A.

Občané mezitím dostali další službu zdarma - jednotný budíček pro celou část obce pod heslem Ranní ptáče dál doskáče. Zajišťují jej dva náklaďáky, které parkují v areálu Skládky Uhy a mezi 4. a 5. hodinou ranní vyjíždějí na svou trasu přes Podhořany. Rámus z jejich průjezdu uprostřed nočního klidu každodenně spolehlivě budí většinu obyvatel. Jak to v praxi vypadá, se můžete podívat na záběrech amatérské kamery místního obyvatele:

DSCF3899
Z jedné strany silnice, z druhé strany železnice.
Z jedné strany silnice, z druhé strany železnice.

Jaké má obec možnosti?

Starostka Petra Urbanová nyní opět slibuje občanům Velvarské ulice, že jim pomůže problém už konečně vyřešit. Zavedení jednosměrky se možná nakonec podaří, byť vzhledem ke dvěma dosavadním neúspěšným pokusům je určitá skepse na místě. Lze také očekávat, že na odpor proti jednosměrce se ostře postaví Uhy, které nyní přicházejí o zlatou žílu v podobě skládkovacího poplatku a zcela tak ztratí motivaci tolerovat jakékoliv negativní vlivy způsobované skládkou. Jednosměrka v Podhořanech by přitom mohla přinést nárůst dopravy v Uhách až o 50 %. Místostarosta se však nevzdává a ve spolupráci se specializovanou dopravní firmou už se na odpovědné úřady znovu chystá. Podle zdrojů z policie má nyní díky odbornému posudku větší šanci na úspěch než minule.

Za peníze ze IV. etapy skládky se dají v části Velvarské ulice dobudovat chodníky. Postiženým obyvatelům lze nainstalovat protihluková okna a třeba i poskytnout účelovou dotaci na rekonstrukci domů soustavně poškozovaných nadměrnými vibracemi. To vše jsou však jen dílčí kroky, které nezmění nic na tom, že kritickým úsekem budou v těsné blízkosti rodinných domů nadále projíždět stovky nákladních automobilů denně. Protihlukové zábrany zde postavit nelze, takže prachu a hluku se obyvatelé nezbaví. Situaci by jistě částečně zlepšila generální oprava silnice, což by ale znamenalo odtěžení všech starých vrstev asfaltu a vybudování zcela nového protihlukového povrchu. Jenže obec není a nikdy nebude vlastníkem komunikace a donutit ŘSD k investici za miliony korun bude pravděpodobně nadlidský úkol. Jak potvrdila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová, žádné konkrétní opravy silnice nejsou v tuto chvíli plánovány.

P1010516
Záplat a jiných nerovností povrchu je na Velvarské ulici spousta. Všechna tato místa způsobují při projíždění náklaďáků otřesy. | foto: David Macháček
Záplat a jiných nerovností povrchu je na Velvarské ulici spousta. Všechna tato místa způsobují při projíždění náklaďáků otřesy. | foto: David Macháček
Situaci navíc komplikuje nedokončený převod vlastnictví silnice z ŘSD na Středočeský kraj – ten dosud vázl na několika pozemcích pod silnicí, které nepatřily státu. Tento problém se ale dle vyjádření Niny Ledvinové již podařilo vyřešit. “Návrhy darovacích smluv mezi ŘSD a Středočeským krajem jsou nyní připravovány. Věříme, že převodu nestojí již nic v cestě,” uvedla mluvčí.

Faktem však zůstává, že v daných podmínkách je jediným skutečně účinným řešením úplné vyloučení těžké nákladní dopravy z Podhořan. Kdyby se nerozšířila skládka, zbyla by jen doprava písku z pískovny, jejíž provoz skončí za pár let, a bylo by po problému. Občané však v únorovém referendu rozhodli, že skládku v obci chtějí. Výsledek referenda ale rozhodně nelze interpretovat tak, že Nelahozeves hodila své trpící spoluobčany přes palubu: pro rozšíření skládky hlasovala i celá řada obyvatel ulic Velvarská a V Uličce.

Současný stav se tímto rozhodnutím zakonzervuje na několik dalších let. Jak dlouho bude skládka v provozu a kolik náklaďáků na ni bude v budoucnu jezdit, bude možné lépe odhadnout, až bude na světě nová odpadová legislativa, která by měla postupně zcela zabránit skládkování netříděného odpadu.

Stará hluková zátěž

Dalším možným řešením by bylo pokusit se prolomit stanovisko hygienické stanice, která podhořanské silnici přiznává statut tzv. staré hlukové zátěže, což je zátěž způsobená

DSCF3905
V referendu lidé rozhodli, že doprava z Velvarské ulice jen tak nezmizí.
V referendu lidé rozhodli, že doprava z Velvarské ulice jen tak nezmizí.
dopravou před rokem 2001. Odebrání statutu staré hlukové zátěže by přitom znamenalo, že limit maximální povolené hlučnosti by klesl ze současných 70 dB na 60 dB. To by byl průlom, protože současná hlučnost na podhořanské silnici se již nyní pohybuje těsně pod 70 dB (místy i nad), takže snížení limitu by donutilo hygienickou stanici nařídit vlastníkovi komunikace provedení opatření, která hlučnost na silnici sníží na povolený limit. Vlastník komunikace by pak byl s vysokou pravděpodobností donucen k zavedení úplného zákazu vjezdu pro těžké nákladní automobily.

O zrušení titulu staré hlukové zátěže se již v minulosti pokoušelo Občanské sdružení Nelahozeves (OsN) s argumentací, že současná dopravní zátěž nevznikla před rokem 2001, ale je z větší části způsobena III. etapou skládky, která byla vybudována až v roce 2009. Hygiena však o změně názoru nechce ani slyšet a všechny ostatní úřady se opírají právě o její stanovisko. Ke změně postoje by tak mohl hygienickou stanici přimět nejspíš jedině soud. Vhodnou příležitostí bylo napadnout u soudu územní rozhodnutí na IV. etapu skládky, které se opírá o souhlasné stanovisko EIA a to se zase opírá mj. o starou hlukovou zátěž. OsN, které jako jediné dosud mělo možnost nechat přezkoumat územní rozhodnutí soudem, však vzalo zpět podané odvolání a tím se možnosti soudního přezkumu vzdalo. Poškození občané by však mohli podat hromadnou žalobu na vlastníka komunikace sami.

Skládka Uhy, Podhořany, Automobilová doprava, Velvarská

Přidat komentář


Provozovatelem portálu Nela.cz je Občanské sdružení Nelahozeves. Nejedná se o oficiální stránky obce. Obsah těchto stránek může být šířen pouze v souladu s licenčními podmínkami.