Nelahozeves si připomněla konec války

DSCF1675
Květuše Dittrichová a František Bukač u památníku padlých.
Květuše Dittrichová a František Bukač u památníku padlých.
V pátek 8. května 2015 uplynulo 70 let od berlínské kapitulace Německa, která oficiálně ukončila druhou světovou válku. Během války zahynula dvacítka nelahozeveských občanů a také několik vojáků Rudé armády. Válečné události v naší obci připomínají tři pietní místa, k nimž nelahozeveští občané každoročně pokládají květiny. Letošní kulaté výročí nemohlo být výjimkou, byť pamětníci ubývají.

Prvním zastavením je vždy památník osvobození pod zámkem, vedle nějž se nachází pamětní tabule občanů zemřelých v letech 1943–1945. Někteří z nich zahynuli v koncentračních táborech, jiní padli při leteckých náletech. Mezi nimi byla i Klotilda Fárová, která se stala obětí nešťastného náletu amerického letectva 28. prosince 1944, kdy jedna bomba dopadla do Hleďsebi (o této události jsme psali v článku Kralupy si připomínají jaro 1945).

DSCF1691
Poklonit se památce obětí druhé světové války přišla asi desítka našich občanů.
Poklonit se památce obětí druhé světové války přišla asi desítka našich občanů.
Aktu položení květin a uctění památky padlých se letos zúčastnili starosta Nelahozevsi Josef Kebrle, zastupitelka a bývalá místostarostka Květuše Dittrichová, zastupitelka Olga Riegertová, bývalí zastupitelé František Bukač a Lubomír Pavlíček, předseda základní organizace KSČM Nelahozeves Jan Redr a několik dalších občanů, vesměs členů místní KSČM.

“Jsem rád, že jsme mohli tímto způsobem uctít památku těch, kteří za druhé světové války položili život za ideály, které platí pořád napříč politickým spektrem a napříč časem,” řekl starosta Nelahozevsi v krátkém projevu u památníků pod zámkem v předvečer výročí.

DSCF1710
Hroby rudoarmějců na nelahozeveském hřbitově.
Hroby rudoarmějců na nelahozeveském hřbitově.
Přítomní se pak přesunuli na nedaleký hřbitov, kde položili květiny na místa posledního odpočinku šesti vojáků Rudé armády. Jejich hroby v nedávné době nechalo zrekonstruovat velvyslanectví Ruské federace. Účastníci pietního aktu ale nezapomněli ani na nelahozeveské občany, zejména na Miloslava Růžičku z Lešan, který ve věku 35 let padl přímo v den konce války při útoku na německý obrněný vlak projíždějící Nelahozevsí. Kromě omšelého hrobu připomíná Růžičku i památník na návsi v Lešanech, kde byl čtvrteční pietní akt ukončen. Ještě předtím si ale část účastníků našlo cestu i do lesíka nad nelahozeveskými tunely, kde taktéž 8. května 1945 padl v boji jedenatřicetiletý Václav Jírový, předseda fotbalového klubu Viktorie Nelahozeves a náčelník Sokola Nelahozeves.

Válečné události připomíná i nelahozeveská kronika. Šest let nacistické vlády je popsáno na pouhých dvanácti stranách, protože kronika byla po většinu války uložena v mělnickém archivu a chybějící zápisy byly doplňovány až zpětně v roce 1946. (Přepis této části kroniky naleznete v článku Nelahozeves ve druhé světové válce.)

DSCF1744
Památník obětem válek v Lešanech (na snímku Květuše Dittrichová s Lubomírem Pavlíčkem)
Památník obětem válek v Lešanech (na snímku Květuše Dittrichová s Lubomírem Pavlíčkem)
Přinejmenším samotný konec války v naší obci je ale zaznamenán vcelku detailně. Zasloužil se o to mladý historik Vojtěch Pojar z Nelahozevsi. Jeho čtyři roky stará práce podrobně popisuje činnost kralupského odboje v průběhu války. V jedné části se Pojar zabývá i aktivitou první roty Kralupského praporu Národní stráže, která v samotném závěru války zorganizovala úspěšný útok na nepřátelský pancéřový vlak.

Zničení pancéřového vlaku (Vojtěch Pojar)

K ránu dne 8. 5. 1945 obdržel službu konající člen Železničního národního výboru Jindřich Vohradský zprávu, že od Lovosic vyrazil na Prahu pancéřový vlak. Protože snahy o jeho zničení na jiných místech selhaly, musely se o to pokusit Kralupy. Pak došla zpráva, že jim na pomoc přijíždí lehce obrněný vlak Stalin (narychlo odpojený v Roztokách od Orlíku II) s kanónovou výzbrojí a asi 20 muži posádky, vedenými velitelem vlaku, p. str. Lexou.

Německý pancéřový vlak, složený ze sedmi vagonů a lokomotivy (řazení: vpředu plochý vagon – vagon s flakem – osobní vagon – služební vagon – lokomotiva – vagon s protiletadlovým kulometem v betonovém okruží a 2 těžkými kulomety – plochý vagon – plochý vagon) a 20–30 muži posádky byl daleko silnější něž vlak povstalecký. Vohradský se tedy rozhodl proti poslat proti pancéřové soupravě i vlak-beranidlo.

20150404 165513
V těchto místech se odehrál útok na německý obrněný vlak.
V těchto místech se odehrál útok na německý obrněný vlak.
Nechal připravit lokomotivu č. 431161 „Anka“, určenou kvůli svému špatného chodu k vyřazení. K ní byly připojeny dva vagony, naložené těžkými plechy a kolejnicemi. Souprava měla do vlaku narazit a zničit ho. Dva strojvůdci odmítli s vlakem jet, na nebezpečnou misi se nakonec přihlásili strojvedoucí Karel Vlach a topič Václav Kříček.

Pro bojovou akci bylo zvoleno místo mezi Kralupy a Nelahozevsí, kde trať prochází třemi dlouhými tunely vyraženými v pískovcovém masivu. Na levé straně trati se nachází úzký pruh země s Dvořákovou stezkou – břeh Vltavy. Napravo od kolejí je strmý svah pokrytý zelení. Vjezd do tunelů je zdoben novogotickým průčelím s mohutným cimbuřím.

Vlak jel velice pomalu a byl na trati co nejvíce zdržován, aby měli kralupští co nejvíce času na přípravu. Kolem 4. hodiny odpolední už na příjezd německého vlaku čekaly (skryté za tunely) dva vlaky a čtyři skupiny povstalců.

DSCF1633
Jediná dochovaná fotografie Miloslava Růžičky v uniformě prvorepublikové armády. | Foto: Archiv Jana Peška
Jediná dochovaná fotografie Miloslava Růžičky v uniformě prvorepublikové armády. | Foto: Archiv Jana Peška
První byl přepadový a destrukční oddíl I. roty por. Vávry. Ten se skládal z 19 ruských partyzánů a 3 pyrotechniků – Svobody, J. Kejmara, jeho spolupracovníka a Rusa Těreščuka, který přijel z Prahy na „Stalinovi“. Ti podminovali několika skrytými náložemi koleje, po kterých měl vlak jet (nějaký explozivní materiál si přinesl s sebou Těreščuk, nálože ještě od Mašína měl k dispozici Svoboda). Nálože měly být odpáleny Svobodou a železničářem Holým na znamení, kterým bylo zamávání větví.

Nechyběl oddíl Ozbrojené strážní služby železnic (OSOŽ). Dále, skryt cimbuřím průčelí tunelu čekal oddíl z Lešan, čítající asi pět mužů, vyzbrojený kulometem.

Již od dopoledne čekal na svahu nad drahou oddíl dobrovolníků z Nelahozevsi. Jak se o útoku dozvěděli? Nelahozeveský Karel Krámský kdesi sehnal německý polní telefon, kterým odposlouchával nepřátelské telefonáty. Jejich prostřednictvím byl o vlaku informován. Nelahozeveští bojechtiví mladíci sami na velitelství nabídli svou pomoc. To jim poslalo zbraně, se kterými je potom naučili zacházet jediní vojáci mezi nimi, V. Jírový a O. Novotný. Měli k dispozici 96 granátů a pancéřové pěsti.

Asi 500 metrů před náloží čekali ukryti čtyři muži s pancéřovou pěstí.

Bylo mezi čtvrtou a pátou hodinou odpolední. Vlak se pomalu blížil. Další události se odehrály v rychlém sledu, během několika desítek vteřin.

Když dal Lexa znamení, vystřelili jeho dva muži pancéřové pěsti.

Jedna z nich zasáhla vlak, druhá minula, směřovala do semaforu. Němci zahájili palbu do stráně, nelahozeveští začali ustupovat. Václav Jírový byl zasažen zrovna, když odjišťoval ruční granát, který mu potom explodoval u hlavy.

DSCF1757
Václava Jírového připomíná malý památníček uprostřed lesa nad nelahozeveskými tunely. Dostanete se k němu po cestě za zámeckou zahradou.
Václava Jírového připomíná malý památníček uprostřed lesa nad nelahozeveskými tunely. Dostanete se k němu po cestě za zámeckou zahradou.
Palbu proti vlaku zahájili také lešanští, lehký kulomet se však zasekl. Vzápětí byl střelou do krku smrtelně raněn Miloslav Růžička.

Z tunelu vyjel pancéřový vlak „Stalin“ a zahájil palbu. Rozjíždí se také „lokomotiva-beranidlo“ Anka, jede velice rychle. Její posádka z ní vyskočila těsně před tunely, potom co přitáhla drátem regulátor i rozvod.

Když se vlak přiblížil k náložím, zdvihl Lexa větev. Následovala mohutná exploze, doprovázená velkým oblakem prachu. O několik vteřin později následovala ještě rána další, způsobená nárazem „beranidla“. Podle svědectví pamětníků propíchly koleje jako špejle první vagony, po nich se sesunuly kovové pláty a kryly povstalce, kteří zaútočili na vylézající Němce hned, jak sedl prach.

Němcům se pak podařilo odpojit od soupravy lokomotivu a zadní vagony a odjeli směrem na Roudnici. Na půlce cesty tam se pak vzdali.

Z řad povstalců padli celkem čtyři muži – Rusové Aksenov a Kislicin a již zmíněný Růžička s Jírovým. Němci měli čtyři mrtvé a šest zajatých. Někteří také prchali směrem ke Kralupům, oddíl šesti mužů pod vedením Vojtěcha Jindřicha, poslaný velitelem II. roty. A. Czechmanem, je úspěšně rozprášil.

(mm)

Děkujeme Janu Peškovi (původem z Lešan) za spolupráci při přípravě článku.

Přidat komentář


Provozovatelem portálu Nela.cz je Občanské sdružení Nelahozeves. Nejedná se o oficiální stránky obce. Obsah těchto stránek může být šířen pouze v souladu s licenčními podmínkami.