Ministerstvo potvrdilo nárok Uhů na část peněz ze skládky

Nelahozeves obdržela stanovisko Ministerstva životního prostředí (MŽP) ke způsobu rozdělení poplatku za ukládání odpadu na Skládku Uhy. Ministerstvo ve svém vyjádření potvrdilo, že do plochy skládky by se měly započítávat i přidružené provozy, které leží v katastru sousední obce Uhy – ty by tedy podle názoru MŽP měly dostávat část příjmů ze skládky.

MŽP tak ve svém

stanovisku potvrdilo dřívější názor .A.S.A., že skládka je stavbou podle stavebního zákona. A pod pojem “stavba” patří nejen samotné těleso skládky, ale i další okolní zařízení, jako je požární nádrž nebo provozní budova. Ty se nacházejí na území Uh. MŽP nepřímo také podpořilo analýzu vodohospodáře Martina Jakoubka. Ten na červencovém veřejném jednání upozornil, že do ploch by se měly započítávat i obslužné komunikace, které původní návrh .A.S.A. neuvažoval. I odpadová firma jeho požadavkům částečně vyhověla a poměry přepočítala. Tím se navrhovaný podíl Nelahozevsi zvýšil zhruba o jeden milion korun ročně. I po přepočtu však podíl Uh pro první fázi skládkování vychází na 18 %.

MŽP navíc podpořilo princip, podle nějž se poměr rozdělování peněz mezi Nelahozeves a Uhy mění podle aktuální velikosti skládky. To znamená, že zpočátku by Uhy dostávaly větší podíl, protože na území Nelahozevsi bude otevřen pouze první sektor. S postupným otevíráním dalších sektorů by se poměr postupně měnil ve prospěch Nelahozevsi. “Základní složka poplatku se dělí vždy od okamžiku právní moci kolaudačního souhlasu,” uvádí k tomu ministerstvo. Kolaudační souhlas se přitom vydává postupně pro jednotlivé otevírané sektory. Například v tuto chvíli je vybudován a zkolaudován jen první sektor skládky. Takzvanou dynamiku rozdělování příjmů kritizoval na veřejném jednání předseda Občanského sdružení Nelahozeves Josef Kebrle.

Dostaneme peníze za cestu na I.–III. etapu?

Uznáním nároku obce Uhy na podíl z poplatku by se však současně otevřela možnost, aby Nelahozeves zpětně vymáhala část poplatku za provoz předcházejících etap skládky. Ty se sice nacházejí v katastru Uh, ale větší část příjezdové cesty ke skládce vede od samého počátku přes Nelahozeves. Na tento aspekt upozornila ve své

analýze objednané obcí Nelahozeves advokátní kancelář KVB. Podle advokátů by mohla Nelahozeves vymáhat poplatek za příjezdovou cestu minimálně tři roky zpětně.

Druhou možností je, že Nelahozeves výklad MŽP neakceptuje a bude požadovat celý příjem ze IV. etapy. Zákon se totiž dá vyložit více způsoby, což uznávají i advokáti z KVB. S formalistickým výkladem MŽP se nehodlá smířit například místostarosta Josef Kukla. Podle jeho názoru se zákony nesmí číst otrocky, ale vždy je třeba hledat logický výklad, který tvůrci zákona sledovali, a číst celou normu jako souvislý vzájemně provázaný celek a nikoliv jako izolované paragrafy. “Zákonodárce, když užívá pojmu skládka, tak má na mysli technické zařízení, nikoli stavbu. Především z technických norem vyplývá, co je skládka – technické zařízení pro trvalé uložení odpadu. A když k tomu přidáme účel vypláceného poplatku, dojdeme k závěru, že pro stanovení proporcionality vypláceného poplatku může hrát roli jen část katastrálního území, na kterém je vršen odpad,” říká Josef Kukla.

Jaké stanovisko nakonec obec k věci zaujme, rozhodne zastupitelstvo příští týden ve čtvrtek. Pokud by pak .A.S.A. obci nevyhověla a začala by peníze vyplácet podle jiného klíče, než si budou zastupitelé přát, může se obec podle advokátů obrátit na krajský úřad. Ten pak bude muset otázku znovu posoudit. Pokud by obci nevyhověl, obec se může odvolat, věc by tak opět putovala na MŽP. V krajním případě přichází v úvahu i soud, ten by se však patrně táhnul velmi dlouho. Místně by totiž spor připadl extrémně přetíženému Městskému soudu v Praze. S tím má naše obec již jednu zkušenost, protože právě u tohoto soudu už od roku 2011 leží nevyřízená žaloba obce (shodou okolností též na MŽP) týkající se skládky styrenových smol.

Na chystané novele zákona může Nelahozeves vydělat

Na pozadí místních diskusí o rozdělení poplatku nyní parlamentem zatím úspěšně putuje další pokus o změnu odpadového zákona. Sněmovna totiž minulý týden ve třetím čtení schválila novelu, která zavádí několik významných změn. Hojně byl medializován zejména úplný zákaz skládkování směsného odpadu, tentokrát od roku 2024, či zavedení povinného sběru kovů ve všech obcích. Bezprostřední dopad na Nelahozeves má ale spíše nenápadná změna pravidla pro výpočet hmotnosti technologického odpadu k zabezpečení skládek, za který se poplatek neodvádí. Dosud platný zákon dává skládkařům při výpočtu určitou volnost a například .A.S.A. odhadovala hmotnost těchto odpadů na 35 % celé skládky. Po přijetí novely, kterou teď čeká projednávání v Senátu, by ale technologického odpadu mohlo být nejvýše 20 %. Za zbytek by museli původci odvádět standardní poplatek, což by mohlo zvýšit příjmy ze skládky ročně až o devět milionů korun.

(mm)